Zrušit zdanění náhrad doporučil v úterý sněmovní rozpočtový výbor ve svém pozměňovacím návrhu k předloze, která má zvýšit platy ústavním činitelům.
ČTĚTE TAKÉ: |
Kalousek řekl, že pro svůj odmítavý postoj má dva důvody; první z nich je podle jeho slov systémový. "Ty náhrady jsou příjem. Politici s nimi také jako s příjmem nakládají," uvedl. A proto podle jeho názoru musí být také jako příjem zdaněny. Podotkl, že ze stejného důvodu navrhoval zdanění u výsluh příslušníků ozbrojených sil nebo příspěvku na bydlení.
Druhý důvod je podle něj politický. "Já se nedomnívám, že společenská situace je vhodná k tomu, aby si politici přidali byť jednu jedinou korunu reálného příjmu," prohlásil. Připustil, že dopady do státního rozpočtu by byly sice okrajové, ale z hlediska symbolického a solidárního přístupu politiků ke společnosti jde o důležitou věc.
Zvýší se politikům platy?
Vláda předložila Sněmovně novelu s pěti variantami růstu platů všech ústavních činitelů. Nejnižší možnost počítá s platem na úrovni 2,51násobku průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře, nejvyšší počítá až s trojnásobkem. Kabinet návrh předložil kvůli verdiktu Ústavního soudu, jenž zrušil na podnět soudců ustanovení zákona týkající se soudcovských platů.
Rozpočtový výbor doporučil Sněmovně jinou úpravu. Podle ní by rostly platy jen soudcům a státním zástupcům, které se od nich odvíjejí. Koeficient pro soudce by byl 2,75. Platy dalších ústavních činitelů by ještě další dva roky zůstaly stejné. Jejich příjmy by ale stejně vzrostly, protože by se přestaly zdaňovat náhrady. Zdanění náhrad zavedl zákon od minulého roku a zahrnuje i odvody sociálního a zdravotního pojištění. Například zákonodárci tím tehdy přišli až o pětinu příjmů.
