Někomu se může zdát, že politická kariéra pana ministra se přehoupla do závěrečné fáze, já bych byl zdrženlivější, životaschopnost Miroslava Kalouska je mimořádná. Pokud ale náhodou uvažuje o změně profese, měl bych pro něj návrh.
ČTĚTE TAKÉ: |
Mohl by se skvěle uplatnit v prudce se rozvíjející oblasti záznamu mluveného slova a jeho rozličných využití – v páně Kalouskově případě mám na mysli především navigační systémy a automaty, které přijímají hovory na firemních linkách. Jeho kontinuální úsilí učinit náš svět barvitějším by tak mohlo získat nový směr a přinést nové a sladké ovoce. Vypadat by mohlo asi takhle.
Je sedm hodin ráno, náš hrdina do sebe obrátí kávu, sebere ze stolu klíčky od auta, políbí manželku, jde do garáže, usedá za volant rodinného vozu. Z navigace promlouvá hlas Miroslava Kalouska. „Radši se připoutej, debile, ať si neuděláš bebí... Tak kam to dneska bude? XY? Tam to měli kreténi vždycky rádi. Hlavně se mi nes.r do Bechyně.“ Auto se rozjíždí, hlas pana ministra neochvějně udává směr. „Víš to, že jezdíš jak č..ák, č..áku? Někdo ti to už jednou musel říct. Příští doprava, debile, jestli to zvládneš.“
Náš hrdina zatáčí doprava, MK není spokojen.
„Rozumíš česky, ty blbečku? Když řikám doleva, tak myslim doleva. Co je na tom tak složitýho, do pr..le? Takže jseš, kreténe, v jednosměrce a v protisměru. Nejradši bych se na to všechno vys..l, to ti teda řeknu, tohle fakt nemám zapotřebí. Honem doprava.“ Hrdina uposlechne a velmi se diví. „Slepej by si těch schodů možná všimnul, ale na tebe byly asi málo příkrý, co? Debílku. Jestli jsi chlap, tak se zastřel. S..čky jako ty ale v takovejchhle situacích volaj asistenční službu.“
Otřesený hrdina se okénkem protáhne z pomačkaného vraku, vytáčí číslo asistenční služby. Ozve se vyzvánění, pak záznam hlasu Miroslava Kalouska. „Dovolal ses na linku asistenční služby, debile. Jestli ses někde rozsekal, protože jezdíš jak prase, a teď fňukáš někde ve škarpě, zmáčkni jedna. Jestli jseš takovej debil, že si chceš objednat služby za naše ceny, zmáčkni dvojku. Jestli jsi kretén, co prudí, protože nemá nic lepšího na práci, zmáčkni tři. Jestli máš nějaký debilní připomínky, tak koukej zavěsit, než ti rozbiju hubu.“ Po chvilce váhání stiskne náš hrdina jedničku.
„Takže nehoda? A to ti mám jako věřit, ty pitomče? Vsadim se, že jen tak prudíš a ani si to neumíš přiznat, pitomče. Mačkám za tebe trojku.“ Příslušná tónová volba. „Klidně si pruď, kreténe. Se.u na tebe. Z vysoka a s radostí.“
