Nic lepšího za to lidé nedostanou, hřímá Rathův hlas sněmovnou – a musíme mu dát za pravdu. Stovka za hotelové služby, svoboda připlatit si výjimečně za lepší, konec proplácení léků levnějších než nejhorší cigarety – to vše je fajn. Ale to je také zhruba všechno, co z unavené sněmovny vzešlo.
Kdo očekával systémovou změnu, musí být zklamán. Na postavení klienta, lékaře a pojišťoven se nezměnilo nic, systém pojede dál úplně stejně. Ministr Leoš Heger jen chytře ucpává díry. Jde o poměrně prostý fígl: současná léčba se z 99 procent nazve standardem a poté "zastropuje". Pokud přijdou nové přístroje, bude je schvalovat ministrova přístrojová komise. Nové léky ze světa budou přicházet s drobným zpožděním. A nejmodernější pomůcky a technologie budou povětšinou oním dopláceným nadstandardem. Řešení stejně banální jako nezbytné. Až se nechce věřit, proč jsme na něj museli čekat dvacet let.
A zdali přijde pravá reforma? Jistě, ale možná se jí mnozí z nás nedožijí. Je pravděpodobné, že schválené "nic moc" je maximem, na němž se koalice kdy shodne.