Začněme chápavě. Setkávání se s tibetskou dnes již pouze duchovní autoritou není žádnou povinností české zahraniční politiky. Nelze nikomu vyčítat, že na starého pána v oranžovém rouchu nemá čas - a stejně tak není nutno dělat ze vztahu k dalajlamovi osudové téma naší vnitřní či zahraniční politiky.
Herman: Vazalství jsme si užili dost. Poškození vztahů s Čínou se neobávám |
V chápavosti ke krajně pragmatické politice lze dokonce zajít ještě dál. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) je členem kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD), který vyhlásil velice vstřícnou politiku vůči Čínské lidové republice. Pokud se ministr takové vlády sejde s představitelem krajní “opozice” čínského režimu, nemůže to zůstat bez následků.
Nic ale neospravedlňuje takovou míru řiťolezectví
Jenže tady veškeré pochopení pro ekonomické zájmy České republiky, jejích subjektů i ekonomické zájmy některých stran končí. Nic z výše řečeného neopravňuje a neospravedlňuje takovou míru řiťolezectví, jakou předvedl prezident Miloš Zeman, předseda vlády Bohuslav Sobotka, předseda Senátu Milan Štěch a předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček.
Jejich společné úterní prohlášení dělá z České republiky čtyřiadvacátou detašovanou čínskou provincii (Čína má 22 provincií, za 23. považuje Tchaj-wan - pozn. red.), kde gubernátoři skáčou přesně tak, jaký zrovna přijde přípis z Pekingu.
Nikdo by se nedivil, kdyby Černínský palác coby hlavní tvůrce české zahraniční politiky po setkání Daniela Hermana s dalajlamou vydal prohlášení, v němž by zopakoval oficiální státní politiku a ministrovo angažmá označil za soukromou aktivitu pana Hermana. Tečka.
Z banální situace udělali „národní téma“
Část národa by mu tleskala (drží “havlovskou” tradici), část by si ťukala na čelo, většině by to bylo celé šumafuk - jako ostatně celý okupovaný Tibet i buddhismus.
Odpověď Zemanovi i Sobotkovi: padesátka zákonodárců se sešla s dalajlamou |
Skandál z celé akce udělal až prezident, premiér a předsedové obou komor parlamentu, kteří z banální diplomatické situace udělali “národní téma” a ze sebe poslušné psíky, kteří skáčou podle píšťalky čínské ambasády.
Kdyby jen ambasády, bylo by to snad ještě snesitelné. Rychlost a servilita, s níž reagovali všichni ústavní činitelé a zároveň sociální demokraté naznačují, že za jejich bepzrecedentním krokem jsou i jiné zájmy, než politika.
Hádanky pro třetí třídu: kdo má velký byznys v Číně? Čím letadlem létá z Pekingu do Prahy náš nejvyšší ústavní činitel?