Můj bože, za války to přece nešlo, vdávat se! a pak přišla sháňka po existenčních místech, drahota, nouze o byty a všechno možné; po šest let, zdá se, ženství bezmála jenom čekalo, a teď dohání ztracená leta. Pak aspoň si můžete vysvětlit to množství a tu ruměnou radost nových maminek, které tak dlouho čekaly; ale snad je v tom také hlubší znamení, hlas člověčenstva, které opět, konečně!, začíná důvěřovat v život a užuž si zase troufá poslat do něho nové, křehké, bezbranné životy. Je to pěkné; je to tak krásné jako kvetoucí stromy a jako celé to horlivé a živobytné jaro, které nás zaplavilo. A já už nebudu sedět doma a psát; půjdu po ulici alejí požehnaných maminek, jako bych se procházel sadem.
Lidové noviny 24. 5. 1921
Fejetony Karla Čapka vybírá Městská knihovna v Praze, která zpřístupnila kompletní Čapkovo dílo v elektronické podobě na www.mlp.cz/karelcapek.