Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Karel Čapek smíchaný s marvelovskými komiksy. Sjón vydal novou trilogii

Kultura

  10:00
REYKJAVÍK - Islanďan Sjón je velice produktivním autorem. I přes jeho důkladné a na čas náročné rešerše vzniká pod jeho rukama spousta děl. Před pár týdny vyšla trilogie CoDex 1962, která je zatím v kompletní podobě dostupná pouze v islandštině. Část děje se odehrává i v Praze, kterou autor dobře zná. Přiznává i silnou inspiraci Karlem Čapkem. Na trilogii pracoval dlouhých 22 let.

Jedním z čestných hostů veletrhu Svět knihy byl Islanďan Sjón. foto: Martina Černotová, Lidovky.cz

Ač se část děje odehrává i v Praze, nejsilnějším poutem s českým prostředím je propojení s českou literaturou, konkrétně s Legendou o Golemovi a s RUR a Válkou s mloky Karla Čapka.. „Je to opravdu zjevné, nijak jsem svůj zdroj inspirace netajil, ba naopak. Ve třetím díle se objevuje přímo i zkratka RUR, tentokrát ale znamená Reykjavík Unilingua Research.

Genetické výzkumy a zmutovaná generace

Děj posledního dílu naráží i na genetické výzkumy, kterými je Island známý. DeCode. „Pracuji s motivem genetických výzkumů, v mém příběhu vědci pracují na výzkumu umělé inteligence, kterou pak propůjčují zvířatům.“ Od RUR se tak Sjón dostává k Válce s Mloky.

Česká literatura není jen Švejk

„Islanďané by určitě měli číst víc české literatury, znají ale opravdu pořádně jen Dobrého vojáka Švejka. Bylo mi osm, když se začal vysílat v rozhlase a ulice Reykjavíku byly v tu dobu prázdné. Ale máte toho mnohem víc, i proto ve své knize inspiraci konkrétními knihami přiznávám a snad to přivede trochu pozornosti islandských čtenářů k Čapkovi,“ dodal ke způsobu práce se zdroji Sjón, který na různých setkáních zmiňuje Nezvala, Hrabala, nově má v seznamu autorů, které doporučuje, Danielu Hodrovou, letošní držitelku ceny Magnesia Litera.

S Čapkem se vlastně svým způsobem prolínají motivy známé z marvelovských komiksů. V titulu knihy je letopočet 1962, což je rok narození zkoumané skupiny lidí, na něž působila nejsilnější radiace zapříčiněná nukleárními testy probíhajícími na

zemi i v atmosféře. „Část této generace zmutovala. Genetické výzkumy se zaměřují právě na ně a používají je k výzkumu. Hlavní hrdina je jedním z těchto dětí. Rozhovor s ním se ale vymkne z ruky a on začne vyprávět svůj dlouhý příběh...“ prozrazuje zatím Sjón něco málo z obsahu knihy těm, kteří si nemohou přečíst originál.

Česká literatura k nám promlouvá, říká Islanďan Sjón. Dokončuje českou trilogii

I přes prvky sci-fi si Sjón podržel svou tradici pečlivých rešerší a velkého množství pravdivých informací, které se v knize objevují. „Kniha je členěná do kapitol seznamem lidí narozených v roce 1962? kteří už zemřeli. Procházel jsem kvůli tomu nekrology v novinách, které mají na Islandu silnou tradici... Byla to až detektivní práce.“

Idealizovaný Island

Důkladné a detektivní práce se Sjón nezbaví ani v příštím roce, kdy bude pracovat na knize o nacismu na Islandu. Poprvé tak bude místo studia archivů sbírat materiál zpovídání bývalých členů reykjavíckého nacistického hnutí, které fungovalo jen třináct let po druhé světové válce. „Prostě další zábavný průzkum, po sepisování seznamu mrtvých lidí si teď budu povídat s nacisty,“ směje se Sjón, který pak zvážní a dodává, že mu nejde o očerňování skupiny lidí, ale spíše snahu o otevření diskuse a zpřístupnění více úhlů pohledu na téma, které bylo dosud na Islandu tabuizováno.

„Reykjavík není jen pár krásných domků někde na severu, není to město z pohádky...“ Jak už dřív Sjón řekl, bude lepší, když Island ukáže i svou ošklivou tvář, nejen tu sladkou. „Kdo chce být pořád jen za hudbu milujícího elfa?“ Sjón se sice rozpovídal o tématu následující knihy, o jedné ale nesmí říct ani slovo.

Spisovatel budoucnosti

Nedávno byl jako třetí autor vybrán do projektu Knihovna budoucnosti / The Future Library), kterou inciuje skotská umělkyně Katie Peterson. Ta v roce 2014 vysázela v norském lese Nordmarka, který leží za Oslem, tisíc stromů. Od té doby do oblasti ukládá rukopisy spisovatelů, které budou na místě uloženy až do roku 2114. Nepřečtené. Po sto letech od vysazení budou stromy pokáceny a z jejich dřeva bude vyroben papír, na který budou literární díla konečně vytištěna a dočkají se tak pozornosti čtenářů.

„Když jsem tu byl minule, říkal jsem si, co je to za pěknou budovu...“ Sjón...
Jedním z čestných hostů veletrhu Svět knihy byl Islanďan Sjón.

„Jeho psaní je dynamické a melodické a, stejně jako Knihovna budoucnosti, proplétá svět lidí a přírody navzdory plynutí času,” řekla Paterson v rozhovoru pro The Guardian. Předchozími dvěma spisovateli jsou David Mitchell a Margaret Atwood. Sjón je tedy prvním spisovatelem, který pro budoucnost napíše dílo v jiném jazyce než v angličtině. I to je pro něj důležitým aspektem a klade si otázky, zda islandštině ještě za sto let někdo bude rozumět. Stejně jako nad jazykem, prostředkem sdělení, uvažuje i sám nad sebou a svým stylem. „Je v mé literatuře opravdu něco, co přežije? Co bude zajímat další generace?“

Jediné, co o svém chystaném díle sdělil, je to, že už má nápad. Bál jsem se, že s ničím pro tento projekt nepřijdu. Ale pak jsem jel na literární festival do Švédska a námět jsem si odvezl z místa, kde jsem zůstával. Je to něco, co nijak nesouvisí s mými dosavadními rešeršemi, chtěl jsem to úplně odtrhnout. Kdybych se teď začal na něco ptát, říkali by si lidé: aha, tak o tomhle bude dílo do Knihovny budoucnosti... a to nechci. Nic víc ale říct nemůžu,“ uzavřel setkání v kavárně Stofan v centru Reykjavíku.

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...