5. září 2010 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

KAREL ČAPEK: Velká voda

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Srpnová povodeň: Chrastava | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Srpnová povodeň: Chrastava | foto: ČTK
Po tři dny pršelo: první den hodně, druhého dne ještě víc a dne třetího se to už netrhlo; od rána do noci lilo proudem, že už člověk nemohl pochopit, kde se té vody nabere. Prvního dne tedy člověk nadával, že by už toho deště jako mohlo být dost; druhého dne jenom kroutil hlavou; a třetího dne – Zkrátka čtvrtého dne časně zrána přišli z nejbližší vsi hasiči, a že by se jako měl člověk pomalu spakovat a vyklidit svůj dům. Velká voda jde.

Totiž abyste věděli, ten venkovský dům stojí v dolíku zrovna pod hrází rybníka; a když ten rybník není moc plný, stojí jeho hladina asi tak ve výši prvního patra. V takové situaci je velká voda úkazem, abych tak řekl, napínavým; to dá rozum, voda se může přelít přes hráze nebo hráz se může provalit, a pak abys, člověče, lezl rovnou na střechu a volal o pomoc. Tak je to.

Ono to už ten třetí den vypadalo divně; metr za metrem voda zaplavovala louku kolem domu; jez řval a burácel všemi čtyřmi stavidly, a skály, do kterých je zasazen, se občas s rachotem sesouvaly. Člověk každou hodinku se vydal do toho lijáku, postál na hrázi a trochu se tetelil chladem. Inu, co dělat, voda v rybníku stoupá; ještě půl metru, a máme nadělení. A ten déšť ne a ne polevit. A pak tu, víme, byly ty vlaštovky, znamení nejdivnější.

Což o to, vlaštovek tu vždycky bylo habaděj; ale toho dne, kdy pršelo nejvíc, se musely k našemu domu slétnout z celého hejtmanství. Byly jich tisíce a kroužily v lijáku kolem domu v němém a matoucím cvičení; pak promoklé usedaly na římsy a okna domu a vroubily je hustým krumplováním, schoulené, natlačené k sobě, pateticky bezmocné. Dome, dome, schovej nás, neboť nechápeme, co se to děje. S večerem zmizely; déšť bez konce hučel a na světě ležela beznadějná tma.

Té noci duněl jez dokořán otevřený, že se skoro dům třásl. Dnes v noci, myslel si člověk, neusnu; každou hodinu se půjdu potichu podívat na hráz, stoupá-li rybník; člověk má tadyhle odpovědnost za lidské životy. Pod tíhou této odpovědnosti usnul, jako by ho do vody hodil; a probudil se teprve ráno, když přišli hasiči. Prý velká voda jde. To už potok vystoupil k rohu domu a místo luk za domem se valil bezbřehý proud. Na hrázi stojí několik strejců s háky a utírají si nosy mokrýma rukama; místo rybníka je tu najednou docela jiný útvar, kraje a konce to nemá a hrozně se to krabatí; už chybí jen pár centimetrů ke koruně hráze. Mělo by se strhnout brlení, míní strejci s háky, aby ta voda mohla líp z rybníka. Kdepak, říká jeden strejc s bákem, ta hráz to nevydrží; každou chvíli se přeleje hoření rybník, a pak to tu máme. Však už tamhle hasiči vystěhovali šest stavení. A rybník na Svatém poli to taky nevydrží, říká místní znalec a šťouchá hákem do vody, aby vytáhl kus dřeva. Nad burácejícím jezerem stojí hlouček lidí, potahují nosem a hádají, kolik koňských sil to může mít; jejich odhady se rozcházejí jen asi o dva tisíce koní. Tak vida, takový potůček, ani kloudné jméno nemá, a teď tohle! Voda stoupá dál, už chybí jen na dva prsty k vrcholu hráze; a na zvlněný rybník dopadá nová přehršle lijáku.

Já nevím, snad by člověk v domě za hrází ještě vyčkával dalších věcí; ale zaťukal na barometr, a ručička klesla o další tři čárky. I byl zahájen neslavný ústup. Dům pod hrází byl ponechán svému osudu.

*

Tak vidíte, nejstarší místní pamětníci potom prohlásili, že takovou velikou vodu nepamatují; náš potok se proslavil jednou za sedmdesát let, ale v novinách o tom nebylo ani slovo. Psalo se o Vltavě a Váhu, ale náš bezejmenný potok se nedožil ani zmínky. Mohl si získat slušné jméno, ale Praha, jak se na venkově říká, o nás neví. Napršelo nám za tři dny něco přes tři sta milimetrů, a náš rekord nebyl uznán. Tak řekněte, nač jsme potom měli tak velkou vodu! Nejde o ten strach, ale aspoň tu čest mohli našemu kraji nechat a napsat: taky tam a tam značně stoupla v potocích voda. A my bychom měli pocit, že nežijeme nadarmo.

Lidové noviny 4. 9. 1938

Fejetony Karla Čapka vybírá Městská knihovna v Praze, která zpřístupnila kompletní Čapkovo dílo v elektronické podobě na www.mlp.cz/karelcapek.

-
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz