O žádném kandidátovi na post ústavního soudce nebyly známy tak důvěrné detaily z osobního života. Víme, jak metodicky Jan Sváček řídí svou domácnost (zavedl týdenní grafy, do nichž členové rodiny zapisují, kam jdou a kdy se vrátí), jak má vymalovanou ložnici (na tmavěmodro) a jak velký má byt (4+kk v Praze 8, 104 metrů čtverečních).
To vše lze vyčíst ze společenských magazínů díky tomu, že si předseda Městského soudu v Praze předloni vzal známou herečku. Ale z právnických časopisů nelze vyčíst jeho názory na Ústavní soud. Prezidentská kancelář oznámila jeho nominaci před dvaceti dny. Dosud ji ale do Senátu - který má rozhodující slovo - nezaslala. Sám Jan Sváček chce přitom v úplnosti vyložit své názory a životní příběh až svým senátorským volitelům. Zde je tedy předběžný portrét.
Měl oblek s vázankou
"Přišel jste sem správně: v jistém smyslu jsem otcem jeho kariéry,“ říká vysoký muž s hustým obočím a hřívou bílých vlasů. Dimitrije Dohčevič jde za tři týdny do penze (slouží od roku 1972). Dnešní předseda Obvodního soudu pro Prahu 6 Jana Sváčka v roce 1983 přijímal.
"Zaujal mě třemi věcmi. Za prvé chodil oblečený, jak se sluší na čekatele - neměl džíny, jako teď vy, ale oblek s vázankou,“ vzpomíná Dohčevič. „Za druhé byl pracovitý, i mezi soudci se vymykal analytickým mozkem. A za třetí byl fotbalový rozhodčí, chodil pískat do nejnižších soutěží.“ Tehdy šestadvacetiletému soudci přidělil práci, která nebyla mezi muži populární: opatrovnickou agendu, spory o děti (Sváček prý „nehnul brvou a dělal to excelentně“). Za to mu přislíbil, že ho doporučí na trestního soudce, jen co se uvolní místo.
Jan Sváček.
Soud pro Prahu 6 - kam patří vilové čtvrti Hanspaulka a Ořechovka -byl malý a v závětří. "Odrážel atmosféru středostavovské čtvrti. Předseda patřil k těm, o nichž se říkalo, že jsou ,v klidu‘,“ vzpomíná soudkyně Lenka Ceplová, která v Praze 6 začínala a dodnes zde bydlí. Politické případy tady byly jiného typu: komunističtí předáci si lacino pořizovali vily po emigrantech, jež propadaly státu. "Neumíte si představit, jak se tu funkcionáři tlačili, kdy už si budou moci za pár korun koupit dům - ti Kapkové a Štrougalové,“ říká s pohrdáním předseda Dohčevič; sám byl v KSČ, ale nabídku na levné bydlení odmítl.
Takto korumpujícímu pokušení Jan Sváček vystaven nebyl. Kritický okamžik přišel, když na Dohčevičovo doporučení přestoupil v roce 1987 jako trestní soudce na Prahu 8. Rok poté se tam stal náměstkem předsedy - zrovna když začínaly širší protesty proti režimu.
Vezmu tu ostudu na sebe
Soud pro Prahu 8 do té doby zažil jediný politický proces. Ladislav Lis, jeden z nejšikanovanějších disidentů, byl v roce 1984 souzen za "porušení ochranného dohledu“. Dohled znamenal, že po propuštění z vězení (14 měsíců za šíření samizdatu) se Lis - žijící zde přechodně u tchyně - musel denně hlásit na policii a omezit pohyb po Praze jen na určený obvod v určenou dobu. "Dělal to Sváčkův předchůdce Karel Mazura,“ vybavuje si dnešní šéfka soudu Jana Červinková. „Pokud vím, pan Lis si nestěžoval.“ Dostal "jen“ tři měsíce místo možných šesti. Trest si odseděl celý, vyšel ven s podlomeným zdravím.
Jan Sváček dostal jen jeden lehce ošemetný případ: soudil advokáta Milana Němečka za zpronevěru. "Proces vedl férově. Trest byl pět let vězení a zákaz činnosti,“ líčí František Schulmann, pražský advokát s dlouhou předlistopadovou praxí (tento Sváčkův přítel v případu jednorázově zastupoval). V letech 1988 až 1989 ale nabyly protikomunistické demonstrace takového rozsahu, že režim nechal procesy rozložit po všech pražských obvodech, a to hlavně šéfům a náměstkům.
Jan Sváček říká, že se jim vyhnul (rozhovor pro tento článek odmítl s tím, že jako první by ho měli slyšet senátoři, jen v tomto bodě udělal výjimku): "Nebyla to zásluha nějaké mé osobní statečnosti, ale velkého štěstí. Ty případy si stáhl k sobě tehdejší předseda Vladislav Šíma. Říkal - jsi mladý, tohle nám jednou bude dělat ostudu - a rozhodl se vzít všechno na sebe.“
Toto líčení potvrzuje jako pamětník Tome Frankič, šéf soudu pro Prahu 5; Šíma byl dokonce podle něj „pranýřován“ odvolací instancí za mírnost vůči demonstrantům. (Takže když v prosinci 1989 nová ministryně spravedlnosti Dagmar Burešová vyhodila v Praze většinu justičních funkcionářů, jediný Šíma povýšil na Nejvyšší soud - vytáhl si ho k sobě Otakar Motejl.) Jan Sváček se stal polistopadovým předsedou soudu pro Prahu 8 a zůstal v této funkci do roku 1996. Na slabé místo v jeho životopise však upozornila před čtrnácti dny v rozhovoru pro Právo & Justici LN advokátka a bývalá disidentka Hana Marvanová.
Píchová kontra Weberová
Když televize Prima letos v lednu točila pořad o členství soudců v KSČ, Sváček uvedl: „V mém případě se jednalo o kandidátství do roku ’89, do léta ’89. Asi půl roku.“ To ale není pravda. Hana Marvanová má údaj z Národního archivu, že Sváček byl kandidátem členství dva roky a poté, 22. června 1989, do KSČ vstoupil.
Kdykoli došlo na zkoumání předlistopadové justice, Sváček byl proti. V roce 1998 Česká televize vysílala pořad Nadoraz o soudkyni Stanislavě Píchové (trestala Jazzovou sekci, naopak po revoluci proslula mírnou pokutou pro estébáka Kafku, který u výslechu mučil písničkáře Třešňáka). Potíž reportáže byla v tom, že ji dělala Šárka Weberová, sama bývalá soudkyně, kterou zbavil funkce kárný senát v čele s Píchovou. Jan Sváček -tehdy už místopředseda Městského soudu v Praze - se rozhořčil: "Je to vyřizování účtů a je hrozné, že se tak děje přes veřejnoprávní médium.“ Na adresu Píchové neřekl nic.
Příběh měl však pokračování. Píchová zažalovala televizi o omluvu a u Vrchního soudu v Praze vyhrála (v její prospěch svědčili i soudci vrchního soudu včetně předsedy Vlastimila Stiboříka). Pak se do věci vložil Ústavní soud a v nálezu z července 2007 rozhodl, že veřejnost má právo znát minulost justice. Tehdejší senátor Martin Mejstřík obeslal soudy s dotazníkem, který se týkal mj. členství v KSČ. Jan Sváček odmítl jménem Městského soudu v Praze odpovědět -jde podle něj o citlivý osobní údaj.
Nemám dosud zcela jasno
Je ale pravda, že Jan Sváček bránil "své“ soudce i v jiných případech. Třeba Moniku Křikavovou z obvodu Praha 2, která měla na starosti známý případ tzv. katarského prince. V roce 2005 odmítala muže odsouzeného za sex s nezletilými vydat do Kataru, přestože o tom rozhodl ministr spravedlnosti Pavel Němec. Tehdejší místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera napsal Sváčkovi, ať na ni podá kárnou žalobu. Jan Sváček jí dal místo toho dopis přečíst - a odložil ho.
"Myslím, že málokterý soudní funkcionář by si dovolil čelit místopředsedovi Nejvyššího soudu; doktor Sváček ano. Oceňuji, že jednal na rovinu, nikoli za mými zády,“ říká Monika Křikavová. Letos v červnu dva soudci Městského soudu v Praze předběžným opatřením zakázali "divokou“ stávku dopraváků a Jan Sváček se jich veřejně zastal proti odborům. V září v Právu dodal, že o opatření vydaném v pátek večer se dozvěděl, když už byl na své jihočeské chalupě: "Musím říct, jako laik v této oblasti práva, že výsledek pro mě byl překvapivý. Ale soudci si to nějakým způsobem zdůvodňovali.“
Václav Klaus.
Poslední případ možná bude důležitý: senátor Jiří Dienstbier mladší z ČSSD za rozhodnutím o stávce vidí Sváčkovy kontakty na ODS. Oč méně totiž předseda městského soudu v posledních letech soudil, o to víc žil společensky. A nejde jen o dobročinný spolek pro babyboxy, kde se seznámil se svou novou ženou, herečkou Michaelou Dolinovou (vzali se v dubnu 2009, oba se kvůli tomu rozvedli).
Navštěvoval semináře Klausova Centra pro ekonomiku a politiku, jež prezident osobně moderuje (v roce 2003 ho Klaus přizval mezi své poradce a poprvé mu nabídl funkci ústavního soudce). Po vzoru jiného známého soudce Jaroslava Bureše vstoupil asi před pěti lety do tzv. Lions Clubu, jejž založil jako síť elitních kontaktů lékař Jaroslav Barták. Jan Sváček byl prý členem rok: „Nemám dosud zcela jasno, zda je vhodné, aby byl soudce členem této instituce. Nebyl jsem schopen si to jednoznačně zodpovědět, a proto jsem tehdy svou činnost ukončil,“ řekl Právu.
Možná křeslo zůstane volné
Je pátek 9. prosince odpoledne. Předseda Senátu Milan Štěch na otázku, co soudí o Sváčkově nominaci, ověřuje u sekretářky: "Přišla už z Hradu...? Nepřišla. Včera jsem byl na recepci, a pan prezident se mi nezmínil ani slovem. Nevím, jestli to celé není zkušební balonek.“ (Mluvčí prezidentské kanceláře Radim Ochvat na žádost o vysvětlení průtahů sděluje, že „v tuto chvíli pro vás k dané věci žádnou novou zprávu nemám“.)
Milan Štěch
Senátor KDU-ČSL Petr Pithart říká předem, že Jana Sváčka volit nebude. "Z prvních vystoupení, která měl, na mě zapůsobil velice dobře. Říkal jsem si - ten člověk si myslí o nezávislosti justice totéž co já. Ale změnil jsem názor, když jsem četl rozhovor s Hanou Marvanovou a mluvil s celou řadou lidí z pražských soudů a advokacie.“ Senátorka Soňa Paukrtová, předsedkyně klubu TOP 09, váhá: "Bývalých komunistů na Ústavním soudu tolik není, takže budu při volbě mimořádně obezřetná.“
Předsedkyně senátní komise pro ústavu Jiřina Rippelová z ČSSD bude chtít několik vyjasnění: „Zajímá mě jeho vztah s prezidentem a jeho názory na pravomoci Ústavního soudu. V Senátu existuje skupina lidí, která bude trvat na kandidátech s morálními a odbornými kvalitami. Jsme připraveni i na možnost, že po nějakou dobu nebude Ústavní soud plně obsazen.“
