Slovenský jazzový pianista a skladatel Matěj Benko se v Česku prosadil jako kapelník vlastního tria či kvinteta, spolupracovník Richarda Müllera nebo Michala Horáčka. S Ondřejem Rumlem připravil úspěšné album adaptací písní J+V+W. A také vychovává tři potomky, což lze považovat za tu nejpoctivější průpravu a inspiraci ke psaní hudby pro drobotinu.
Dětské písně, které nepodceňují vkus malého posluchače, a to jak po hudební, tak textové stránce, naštěstí mají v Česku slušnou tradici. Ale rozhodně jich není dostatek, natož nadbytek. Benkovy chytré, neinfantilní kompozice na desce Planety míří do stejné „kategorie“ jako dílka Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka nebo Petra Skoumala.
Mezi současnou generací z jazzu vycházejících muzikantů navíc není Matěj Benko výjimkou. Beata Hlavenková letos propojila písně a mluvené slovo na pohádkovém dvojalbu Pišlické příběhy. Jen houšť a větší kapky. „Na děti jsem žádné hudební ohledy nebral. Infantilnost bývá pro dětskou tvorbu často charakteristická, ale mě se nezdá, že je až tak zásadní. Navíc s dětmi hudbu často poslouchají i dospělí. Moje jediné omezení bylo, aby šlo o smysluplné písničky. Snažil jsem se o vkusné provedení a poctivě zahranou, živou muziku,“ potvrzuje Benko v rozhovoru pro časopis Harmonie zodpovědný přístup k posluchačstvu.
Jeho hudba působí hravě a odlehčeně, přitom má zatraceně daleko k prvoplánovosti. Filigránská propracovanost aranžmá i celková stavba kompozic s jazzovými základy, žánrově rozprostřených od latiny přes funky po valčík či klavírní baladu, potěší zralé posluchače – ovšem neodrazuje nikoho. Originální melodie nejen hned zaujmou, ale vydrží dlouho nenudit. Benko nikdy nepřekročí hranici směrem od líbivosti k vtíravosti.
Muzikantská vytříbenost je tu samozřejmostí. Nástrojových partů se s vervou chopila zdejší jazzová špička včetně tří členů kapely Vertigo (Daniel Šoltis, Rasťo Uhrík, Oskar Török), trombonisty Jana Jiruchy ml. či saxofonisty a flétnisty Michala Žáčka. Samostatnou kapitolu představují texty. Každá z planet sluneční soustavy a s nimi i Slunce, Měsíc a nejmenovaná kometa má na albu svojí vlastní píseň.
Benko dokázal do pár slok zakomponovat nejen výstižnou charakteristiku daného kosmického tělesa („jeden rok mám dlouhý jako den a to je dáno tím/že se kolem své osy otáčím tempem hlemýždím/vidíte, že zcela jiná jsem/než moje ségra Zem/kdo přiblíží se k mrakům mým/ucítí jedovatý plyn,“ zpívá například Venuše), ale i trochu řecké mytologie („Vzpomněl jsem si včera nebo předevčírem/že Jupiter náš je taky Diem/jeho otec Kronos, obluda nestvůrná, mezi planetami má tvář Saturna“). Didaktický moment se přirozeně prolíná se zábavou, s příběhy s vtipnou pointou. Jako když se švihák Saturn snaží nalákat na dar prstenu/prstence nestálou slečnu Kometu.
Sólo pro Měsíc a Venuši
Benkovi se podařilo skvěle rozvrhnout i jednotlivé pěvecké role. Nejen přiřadit Slunce Richardovi Müllerovi, „protože i Richard je hvězda“. Markantní příklad? Part Komety dokonale padl Yvonně Sanchezové, kterou navíc Benko přesvědčil, že má zpívat česky. Roztomilý přízvuk cizinky ve spojení s temperamentní latinou krásně vykresluje „rozvrkočenou“ kosmickou poutnici. Deska nemá slabé místo, nenastal žádný interpretační omyl. Klára Vytisková i Markéta Foukalová jsou neodolatelně cudně (vzhledem k dětským posluchačům) koketní v rolích Země, resp. Venuše. Dan Bárta velmi plasticky, nejen s obvyklou pěveckou brilancí, ale is talentem pro výpravnost, vysvětluje, proč Pluto už není planeta. Xavierovi Baumaxovi sedí poťouchlá role Marsu. Ondřej Ruml si výrazově doslova užívá Měsíc („nutím vlky výt“), Neptun Oto Klempíř (J.A.R.) potěší rapováním „drsnější“ klučičí posluchače. Michael Kocáb dokázal pojmout charakteristiku Merkuru („moje stará tvář trpí bolestí/mám ji krátery posetou“) se sugestivitou šansoniéra i nadhledem rockera. Atd.
Matěj Benko: PlanetyWarner Music, 2015 Celkový čas: 43:05 |
Planety budou kolotat také na koncertním orbitě, byť z organizačních důvodů vystoupí jen jedenkrát. Většina zúčastněných zpěváků a hudebníků (potvrdili Klára Vytisková, Dan Bárta, Ondřej Ruml či Radek Pastrňák) se vystřídá na jednom pódiu při křtu alba 20. ledna 2016 v pražském Lucerna Music Baru. S ohledem na předpokládanou účast posluchačů, které je třeba uložit do postýlek dříve, začíná vystoupení už v 18.30 hodin.
