8. září 2016 6:49 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Když je návrat krokem vpřed.
Zachráněné nádraží i kouzelná zahrádka

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
C. a k. nádraží. Martinická železniční stanice z cihel a červeného pískovce si... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy C. a k. nádraží. Martinická železniční stanice z cihel a červeného pískovce si... | foto: Zdeněk Lukeš
Návraty na místa, kterým hrozila devastace, bývají zpravidla neveselé. Co vypadalo zle, vypadá pak většinou ještě hůře, nebo – v horším případě – už neexistuje. Také tento text vzešel ze dvou návratů na ohrožená místa a přináší z nich – atypicky – hned dvě dobré zprávy.

Včase bohatém na příliv špatných zpráv všeho druhu to je příjemné osvěžení. Před dvěma roky přinesla tato rubrika text o pokusu nadšenců zachránit unikátní nádraží v podkrkonošských Martinicích (Nádraží jako ze Lhotákových obrazů, Orientace 30. srpna 2014). Připomeňme, o co zhruba šlo.

Martinické nádraží, postavené v roce 1870, uniklo jako zázrakem různým přestavbám, dostavbám a modernizacím – a zachovalo se prakticky v autentické podobě až do dnešních dnů. Samozřejmě tam lze najít v interiérech i novější prvky, ale jde spíše o detaily. Pozoruhodného stáří jsou i další objekty a součásti technického vybavení: nádražní sklady, vodárenský domek, mechanické výhybky, vodní jeřáby, stavědla, semafory a návěsti. Jako by se tu zastavil čas v éře parních lokomotiv – jak se ji podařilo ve svých obrazech geniálně zachytit malířům Františku Hudečkovi a Kamilu Lhotákovi. Lokální trať měla být v minulosti několikrát modernizována, ale vždy se to z různých důvodů odložilo.

My chceme modernizovat!

Naštěstí mají staré vlaky své oddané fanoušky, kteří si brzy cenného nádraží v Martinicích všimli a začali se tam pravidelně scházet. Zajížděly tam i legendární parní lokomotivy. Zdálo se, že v Podkrkonoší zcela přirozeně vznikne jakési archaické muzeum železnice, ovšem unikátně zcela funkční.

Moderní doba však dospěla – byť s mnohaletým zpožděním – i sem. Dráhy připravily projekt „rekonstrukce“ nádražní budovy, která se dnes jeví předimenzovaná. Nahradit ji měla nová staniční zastávka a modernizovat se při té příležitosti samozřejmě měla i veškerá technika, včetně té zabezpečovací, aby vše odpovídalo aktuálním normám a předpisům.

To se přirozeně nelíbilo těm, kteří měli pocit, že něco v evropském měřítku tak unikátního by se ničit nemělo a že by se měla raději hledat cesta, jak soubor zachránit jako celek. Fanoušků Martinic přibývalo a také mnozí povolaní experti – třeba z Dopravní fakulty ČVUT – projevili nadšení. Místo demontáže starých technických prvků zvali mladé adepty oboru, aby se podívali, jak taková zařízení vypadají za plného provozu.

Význam martinického nádraží si uvědomili i krajští politici a úředníci, kteří pak zažádali o památkovou ochranu celého souboru nádražních staveb a zařízení. Byl to dlouhý proces, ale s vítězným koncem – letos v létě je skutečně ministerstvo kultury zapsalo do seznamu nemovitých památek. Při této příležitosti se v prostoru nádraží konala v sobotu 16. července velkolepá slavnost za účasti jedné ministryně, hejtmana, starosty, i zástupců ČVUT, železničních klubů, Národního památkového ústavu – a ovšem i samotného iniciátora výstavby trati – Jeho Výsosti hraběte Jana Nepomuka Františka Harracha s chotí v dobových kostýmech. Železničářská dechovka zahrála rakousko-uherské marše, přijel historický vlak s osazenstvem v dobovém oblečení a všichni se náramně bavili, zejména hejna dětí, z nichž mnohé zmiňovaly slavnou knížku Pavla Naumana Pohádky o mašinkách.

Celou velmi vydařenou slavnost ovšem poněkud kalí fakt, že Správa železniční dopravní cesty podala u Městského soudu v Praze na ministerstvo kultury žalobu. Poukazuje na to, že technické zařízení je zastaralé, neodpovídá dnešním předpisům a navíc ne vše je zcela původní – tedy přesně z roku 1870. Nezbývá než doufat, že zdravý rozum zvítězí a památková ochrana zůstane zachována.

Chvála zašlosti

Druhým příběhem se šťastným koncem je rekonstrukce „kouzelné zahrádky“ u rodinného domku Plečnikova žáka, architekta Otta Rothmayera, na břevnovských Bateriích (U Páté baterie 50 v katastru Prahy 6) z konce dvacátých let minulého století. Text Magická zahrada kouzla zbavená (Orientace, 6. února 2016) informoval, že místo, které dobře známe z fotografií Rothmayerova přítele Josefa Sudka, přišlo během rekonstrukce (respektive její první etapy, kdy domek ještě spravovala Galerie hlavního města Prahy) o svůj specifický charakter – zmizela řada původních prvků i zeleně. Přičemž genia loci zde vytvářela i jistá zašlost, neupravenost, ovšem na každém místě bylo patrné, s jakou láskou a pečlivostí usazoval starý pán jednotlivé elementy na svá místa, jakou roli hrály keře a stromy i každý kousek kamene v celkovém harmonickém vyznění.

Díky současnému správci – Muzeu hlavního města Prahy – se ale vše pomalu obrací v dobré. Na své místo se vrátil živý plot i fragmenty z Pražského hradu a v létě pak i skleněné artefakty Reného Roubíčka. Pár detailů ještě chybí – zejména slavný Rothmayerův zahradní nábytek z roxorové oceli, původně navržený pro terasy Tereziánského traktu Starého královského paláce (i ty dotvářejí charakteristická zátiší Sudkových fotografií). Ale nic snad nebude bránit tomu, aby se sem časem navrátil i on, byť třeba v kopiích. Za dobrou zprávou by pak místo tří teček mohla definitivně zůstat už jen jedna...

Zdeněk Lukeš, historik architektury
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.