Lidovky.cz: Kam nejraději nosíte světlo?
Tam, kde žádné není. Ale kde je už nějak definovaný prostor, nejlepé opuštěný, zchátralý, odhozený...navrátit místu atmosféru prostřednictvím světla oživit ho, to je má radost...
Lidovky.cz: Jak vlastně člověka napadne, stát se light designérem? A jaké dovednosti k tomu potřebuje?
Na škole v ateliéru interaktivních médií Ústí nad Labem jsem si řekl že pokud chci v něčem vynikat měl bych se na to zaměřit. Světlo mi přišlo dost široké téma na to, abych se v něm mohl realizovat. Začal jsem vymýšlet světelné hrdiny, vytvářet jejich artefakty a s nimi jsem točil videa. Pak jsem začal stavět vlastní kontroléry a zkoumat, co si lze dovolit, než vyletí čert z elektriky. Nejdůležitější dovednost je být stále zvědavý, učit se novým věcem, třeba i těm které se světlem nesouvisejí.
  |
Lidovky.cz: Dá se říct, že je vztah světla a tmy vaše životní téma?
To je pravda, jedno by bez druhého neexistovalo, bez světla bychom neexistovali, bez tmy by neexistoval spánek, sny ani smrt.
Lidovky.cz: Jakou životnost mají vaše díla?
Co se týče hudebních akcí, tak jednu noc - v tom je krása pomíjivosti. U interiérových instalací je dána životností interiéru samotného.
Lidovky.cz: Dá se vaše práce pořídit domů?
Zatím ne, pár objektů mají kamarádi, ale na jaro chystám kolekci světelných objektů.
Lidovky.cz: Podílel jste se na designu několika pražských klubů/barů (Neone, Vlkova 26, Cobra, Vnitroblok). Když přijdete do holého prostoru, víte hned, jak a jakou v něm vytvoříte pomocí světla atmosféru?
Hned určitě ne, chvíli mi trvá než se s daným prostorem sžiju. Atmosféra je pro mne nálada místa, která nelze dostatečně popsat slovy, v barech rád vytvářím určitou intimitu subtilnost, nikdo nechce pít drinky večer a mít přitom pocit poledne...Pak jde o to zvolit správný materiál, zdroj světla a místa kontrastů kterou podtrhnou charakter baru.
LIdovky.cz: Také spolupracujete na hudebních akcích (Lunchmeat, Polygon). Tam je ten přístup asi zase jiný, že? Čím se řídíte? Hudbou?
Někdy se hudbou řídím, ale někdy nechávám světla aby psala vlastní příběh, chci, aby světla nebyla jen viděna, ale i čtena. Hlavním interpretem se občas inspirovat nechávám. Například u Cio d ́Or která si ráda fotí mraky z letadla jsem s Tmou (Lénou Brauner) vytvořili Cummulus Nimbus Auratus.
Lidovky.cz: Hudební party, na kterých takto pracujete, se točí okolo techna a experimentální elektroniky, což mi ladí i s vaším „temným“ uměleckým rukopisem. Co ale kdybyste byl vášnivým posluchačem, dejme tomu, r’n’b a hip hopu? Cítil byste i light design jinak?
Rukopis by asi zůstal stejný, ale použití světel by bylo odlišné. U hip hopu bych pozornost směřoval na rapery a u r’n’b bych k tomu přidal i publikum.
Lidovky.cz: Jak si poradíte s tím, když nespolupracujete s kamarády, ale jste v rámci nějakého projektu součástí týmu, který sestavil někdo jiný?
Od mládí jsem se věnoval týmovým sportům, proto mi práce v týmu nedělá problém. Poslední spolupráce pro mě byl projekt Schweppes The bar, team byl poskládán tak, že práce byla zábavou.
Lidovky.cz: Jak se vám vlastně tvoří v Praze? Je už dost moderní a pružná, aby dokázala podpořit a ocenit umělce vašeho typu? Netoužil jste někdy žít třeba v Berlíně?
Pokud mohu dělat to, co mě baví, na místě tolik nezáleží, ale v Praze mám rodinu, přátele a zázemí. Navíc mi moje práce dovoluje cestovat i do Londýna nebo Berlína.
Lidovky.cz: Nakolik je light designér závislý na uměleckých trendech a na technologickém pokroku?
Umělecké trendy nestíhám sledovat, jde mi spíše o nadčasovost. Technologie je pro mě pravou rukou, ale maluji levou.
