První ze staveb, v nichž se Designblok odehrával, stojí na místě rodného domu Franze Kafky v sousedství kostela sv. Mikuláše. Neobarokní repliku původní farní budovy na náměstíčku, které nese spisovatelovo jméno, navrhl v oblasti asanace profesor pražské techniky Rudolf Kříženecký na přelomu 19. a 20. století. Na nároží je od šedesátých let umístěna pamětní deska s Kafkovým portrétem od docenta pražské AVU Karla Hladíka a tehdy začínajícího architekta Jana Kaplického.
Studio Stokist v Clam - Gallasově paláci.
Dalším centrem Designbloku je jedna z nejvýznamnějších dominant barokní Prahy, Clam-Gallasův palác na nároží Husovy ulice a Mariánského náměstí. Dílo Johanna Bernharda Fischera z Erlachu dekorují plastiky Matyáše Bernarda Brauna. Ve zdi do náměstí je pak v nice osazena sochakašna Alegorie Vltavy od pozdně klasicistního výtvarníka Václava Prachnera. Stojí za připomenutí, že palác čeká rozsáhlá rekonstrukce, po níž by měl sloužit Pražanům jako kulturní a společenské centrum.
Třetí stavba je asi i pro obyvatele metropole poměrně neznámá. Neleží v katastru Starého Města jako předchozí dvě budovy, ale již na Novém Městě pražském. V programu Designbloku je označena jako Šporkovský palác, ale celý název zní palác Schweerts-Sporckův. Cenné zůstalo zachováno, zbytek byl znovu vystavěn Pozdně barokní budovu s prvky nastupujícího klasicismu najdete v Hybernské ulici 5, přístupná je také z ulice V Celnici. Autory stávající podoby průčelí do Hybernské byli Antonín Haffenecker a Ignác Palliardi, atiku zdobí plastiky z dílny sochaře Ignáce Františka Platzera. Dům však prošel v letech 1923–1925 zásadní přestavbou, jejímž autorem byl známý český projektant Josef Gočár (1880–1945).
Investor, Anglo-československá banka (vžil se spíše zkrácený název Anglobanka), chtěl nejprve hodnotnou památku zbourat a postavit na volné parcele moderní dům. Tomu se naštěstí podařilo zabránit. Výsledkem je vlastně kompromis: zachován byl uliční trakt s mimořádně cenným průčelím, zbytek paláce byl ale zbořen a nahrazen Gočárovou novostavbou. Ta nese rysy národního dekorativismu, jehož byl tehdy architekt hlavním reprezentantem.
Stačí připomenout jeho o něco starší budovu Banky čs. legií v nedaleké ulici Na Poříčí, která se stala přímo kvintesencí nového stylu mladé republiky. Anglobanka v Hybernské ulici však vznikla o něco později, v době, kdy autor veřejností oblíbený, ale mladšími architekty a teoretiky kritizovaný dekorativismus opouští a přiklání se k modernímu klasicismu. Nová křídla bankovního paláce směrem do ulice V Celnici tak nesou rysy obou stylů.
Ukrytá Gočárova nástavba
Gočár však ještě musel vyřešit jeden nelehký úkol. Nová křídla paláce výškově přesahovala hladinu barokní zástavby při Hybernské ulici. Pokud by však autor přidal nad římsu jedinečného průčelí další patra v odlišném pojetí, znamenalo by to jistou degradaci cenné památky.
Na jiných místech si architekti s takovými nástavbami moc hlavu nelámali. Stačí se podívat na průčelí několika domů v nejbližším okolí, např. protějšího hotelu Kempinski nebo neorenesanční budovy na rohu Hybernské a Dlážděné ulice od rovněž renomovaných architektů Františka Kavalíra, resp. Karla Štipla.
ČTĚTE TAKÉ: Gočárova Legiobanka Průčelí Legiobanky v ulici Na Poříčí vyzdobili Otto Gutfreund a Jan Štursa, interiéry navrhl František Kysela |
V případě Schweerts-Sporckova paláce zvolil naštěstí autor sofistikovanější metodu a dlužno dodat, že si tím tehdy získal velký respekt historiků umění i památkářů. Nástavbu totiž zasunul hluboko za líc barokní fasády, takže při pohledu z chodníku téměř není vidět. Patrná je ovšem z většího odstupu – a nejlépe samozřejmě z oken protějších domů (odkud pořídila svůj snímek také Ester Havlová, viz nahoře).
Nástavba nemá směrem do ulice žádná okna, zato je členěna pěti konkávními nikami, v nichž měly být původně umístěny plastiky. Gočárův barokizující motiv však nebyl nikdy realizován. Inspiroval ale další architekty a jeden příklad najdeme dokonce až ve slovinské Lublani na objektu kina, které navrhl Jože Plečnik.
Sám Gočár použil podobný princip ve své tvorbě několikrát. Najdeme ho třeba na atice domu pro stejného investora – Anglobanky na Masarykově náměstí v Hradci Králové. Nástavba Schweerts-Sporckova paláce pak naznačila jednu z možných cest, jak adaptovat cenné historické budovy. Cestu, která je aktuální i dnes.
