Na samém kraji Mladé Boleslavi vyrostl lavičkový park, nad kterým místní kroutí nevěřícně hlavami. U hučící Průmyslové ulice, která tvoří katastrální hranici s blízkým boleslavským sousedem - městem Kosmonosy -, máte jedinečnou možnost sednout si dvaasedmdesátkrát za sebou na jinou lavičku. Těžko byste hledali místo, kde je podobná hustota odpočívadel na metr čtvereční. I proto tamní obyvatelé neřeknou místu mezi třemi socialistickými paneláky jinak než „lavičkový háj“.
„Dřív jsme tady měli pár laviček, tamhle stály třeba dvě. Z města se sem ale často stěhovali bezdomovci i feťáci, některé lavičky proto město odstranilo. A teď tu máme tohle,“ ukazuje smutně směrem k lavičkovému háji Marie, jedna z obyvatelek vnitrobloku v Mládežnické ulici. S manželem patří mezi starousedlíky, bydlí tu už jednatřicet let.
Komplex tří panelových domů, který se město Mladá Boleslav rozhodlo revitalizovat.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Nápad zalesnit plochu mezi paneláky odpovídající rozloze tří fotbalových hřišť lavičkovým hájem se zrodil v polovině loňského roku v hlavách boleslavských politiků. Plán nesl vznešený název - revitalizace vnitrobloku. Její součástí byla oprava komunikací, nová dětská hřiště i veřejné osvětlení a na místě nechybí ani moderní podzemní kontejnery. Kromě sadových úprav přišly na řadu i nové koše a právě lavičky.
Byť nejde o závratné částky, lavičkový příběh dobře ilustruje, jak úřady mnohde čerpají peníze z evropských fondů. A to za každou cenu - podobné případy najdete v boxu Slavné a předražené na konci textu.
Kolik stála jedna lavička
|
„V rámci projektu bylo v lokalitě o rozloze 23 734,2 metrů čtverečních rozmístěno celkem 72 kusů laviček,“ uvedla mluvčí města Mladá Boleslav Hana Koišová. Pro představu: třeba na Václavském náměstí v Praze napočítáte 83 laviček. To má ale zhruba dvojnásobnou rozlohu - více než čtyřicet tisíc metrů čtverečních. A navíc, jde o centrum města, kde korzují tisíce turistů.
Oproti tomu Mládežnickou ulicí projdou denně maximálně obyvatelé necelých dvou set bytů a pár návštěv. Že by houfně usedali na kovové lavičky si však reportérka nevšimla. A to se jim přitom lavičky nabízejí takřka na každém kroku. Chodník, který lemuje tři panelové domy, je totiž lavičkami doslova obsypán. Tu dvě lavičky, tu zase jedna... na travnatém prostranství mezi panelovými domy jsou zase lavice rozesety ledabyle uprostřed trávníku, opět nejčastěji po dvou.
Celkové náklady na revitalizaci vnitrobloku vyšly na více než 21 milionů korun. „Projekt byl spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. Dotace byla poskytnuta ve výši 85 procent způsobilých výdajů, tedy 18 milionů korun,“ připomíná mluvčí Koišová s tím, že takzvaná udržitelnost projektu je pět let. Přeloženo do češtiny to znamená, že přehodnotit stav a počet laviček může město až v roce 2019. V opačném případě by totiž muselo dotaci vrátit. Jde o obvyklou mantru vázající se na evropské dotace.
Mlčenlivá Mladá Boleslav
Evropský projekt, v rámci kterého se město snažilo lokalitu v Mládežnické ulici vylepšit, se nazývá „Zlepšení prostředí v problémových sídlištích“. Jenže podle místních město neuváženým rozmístěním velkého počtu laviček paradoxně způsobilo větší nepohodlí.
„Z města se sem slézají bezdomovci a narkomani, injekční stříkačky tu nacházíte denně. Navíc ti, co bydlí v prvním paneláku, který je blízko diskotéky, si zase stěžují na nepořádek i opilce, kteří si po prohýřené noci na lavičkách rádi odpočinou,“ popisuje Marie citovaná v úvodu. Z místních je prý moc lidí nevyužívá. „Bylo by lepší, kdyby tu nebyly,“ dělá tečku za rozhovorem.
Boleslavská radnice se hájí, že rozmístění i počet laviček se řídilo schváleným projektem. Podle jakého klíče ale konkrétně postupovalo, už mluvčí nesdělila. Některé lavičky po stížnostech obyvatel už sice byly odstraněny, ale jen na oko. Nové místo našly leckdy, právě kvůli podmínkám evropského financování, jen o pár metrů dále ve stejné lokalitě ulice Mládežnická. Stále jich tak zůstává zmiňovaných dvaasedmdesát.
|
Kontrolu a čištění laviček provádí mladoboleslavská firma Compag jednou týdně. Za dopravu si účtuje 88 a za samotnou kontrolu 350 korun, měsíčně tedy město zaplatí necelé dva tisíce. „Pokud se při kontrole objeví závady nebo poškození, počítá se oprava podle rozsahu poškození. Úklid se provádí 1krát denně zhruba dvě hodiny,“ doplňuje mluvčí Koišová. Za to si firma účtuje osm tisíc za měsíc, další dva pak za výsyp a likvidaci odpadků.
Bije to do očí
Urbanisté, které oslovil server Lidovky.cz, se počtu laviček na takovém prostoru podivují. „Sedmdesát laviček je opravdu hodně velké číslo. Pokud to bije do očí i laika, osoby mimo urbanismus či architekturu, je to špatně,“ podivila se pražská architektka a urbanistka, která si nepřála zveřejnit jméno, protože lokalitu přímo nezná.
„Je to škoda. Lavičky jsou určitě potřeba, ale je nutné rozmisťovat je s nějakou logikou a ne za každou cenu. Dělají se věci, které nemají smysl, a nikoho to nepřekvapuje. Bohužel,“ dodává.
Slavné a předraženéHned několik měst se potýkalo se skandálem kolem předražených laviček.
|