Literatura je pořád jen literatura, ale když jde 0 Milana Kunderu, jedná se o informaci nejvyšší důležitosti. A to 1 v české kotlině, kde je autorovo mlčení vnímáno daleko spíše jako výraz arogance než plachosti - stejně jako jeho absence na slavnostních předáních cen.
Pravda aleje, že v českém prostředí dochází k určitému kunderovskému paradoxu. Milan Kundera je zastáncem názoru, že autor má takzvaně zmizet za svým dílem, tedy že není důležitý autor, ale jeho dílo. Proto se také příliš nepohybuje na veřejnosti a většinou odmítá poskytovat médiím rozhovory.
Na druhou stranu ale českým čtenářům v posledních letech dopřává svá díla velmi sporadicky, neboť začal psát francouzsky a na české verze románů se mu jaksi nedostává času. A když tedy čtenář nemůže číst česky jeho nové romány, tak je náchylný k psychologizování a k řečem o autorově povýšenosti nad zdejší prostředí. Ať nám tedy laureát Státní ceny za literaturu zacpe zase co nejdříve ústa dalším románem.
