Přátelé a pamětníci dosvědčují, že každou vhodnou chvilku, mezi řečí, na cestách i v okamžicích, kdy odpočíval, Jiří Šlitr kreslil. Jeho skici z cest i z náhodných setkání jsou snadno rozpoznatelné, mají výrazný rukopis a naštěstí jsou i dobře známé. Čas od času je můžeme najít v knížkách, které Šlitra připomínají, nebo - a to méně často - na výstavách.
„Hlavně se uměl dívat, uměl vidět a uměl vystihnout přesně to, co krajinu, město nebo lidi charakterizovalo,“ řekla o Jiřím Šlitrovi v jubilejní knize Jó, to jsem ještě žil před pěti lety Jaroslava Moserová. A připomněla, jak je dobře, že se zachovalo tolik jeho kreseb z cest, různých kaváren a hospod, kreseb muzikantů, krajin, žen vážených i znevážených a lidí obecně, živých lidí v opravdovém životě. Na výstavě v Lazarské je k vidění velký výběr kreseb včetně barevných pastelů, efektní oleje i několik krásných linorytů. Obvyklá Šlitrova témata jsou tu v rovnováze -skici cestovatele, náčrtky lidských charakterů, zaujetí muzikantem, otevřený pohled na erotiku...
1924-1969 Letos by bohem bohatě nadanému Jiřímu Šlitrovi, jenž měl mnoho talentů, ale zejména mimořádné nadání svá pozorování vtělit do hudby a do výtvarného projevu, bylo pětaosmdesát let. To je věk, který se velké pozornosti „rychlých“ médií příliš netěší ani u živých. Natož aby by se připomínal u těch, kteří zemřeli před čtyřiceti lety! Naštěstí je Šlitr přítomen neustále. Denně přece někde zní některá z písniček, které složil.
Tři zásadní hry Anaštěstí vycházejí i záznamy, které kromě jiného dokládají i Šlitrův autorský vklad do české populární hudby a spoluautorský do formování malých divadelních forem, ale také jeho schopnosti hudebního klauna. Právě v těchto dnech vychází k padesátinám Divadla Semafor (a v roce obou Šlitrových výročí) na šestidiskovém DVD kompletu tři zásadní semaforské hry: Člověkem z půdy počala slavná éra divadla (vychází nahrávka z nového nastudování v roce 1977); Jonáš a tingltangl je oprávněně nejslavnější a nejoblíbenější hrou Semaforu (1962) a souhra Suchého se Šlitrem je tu více než obdivuhodná; a Sladký život blázna Vincka (nahrávka z roku 1978, k níž komponoval hudbu Ferdinand Havlík) vychází jako archivní objev poprvé. Takže Šlitr mezi námi žije dál.
