Zatímco američtí voliči rozhodli o svém novém prezidentovi před několika hodinami, Keňa měla jasno už celé měsíce. Barack Obama, první Afroameričan v nejvyšší funkci USA, se stal v Africe hvězdou už dávno.
Afričané si možnost, že by byl zvolen John McCain, snad ani nepřipouštěli. V Keni se stalo módou pojmenovávat po Obamovi děti, v hlavním městě Nairobi se lidé procházejí po Obamově bulváru. Plakáty fotografií usměvavého „krajana“ jsou nalepené na každém rohu, lidé nosí obamovská trička, stěny betonových domů zdobí graffiti s jeho podobiznou. Na první pohled by se mohlo zdát, že se Keňa stala 51. státem USA.
Co pojí tuto zemi s prezidentem, který se narodil na Havaji, vyrůstal v Indonésii a do Afriky se poprvé zajel podívat až jako vysokoškolský student? V Keni by vám s naprostou samozřejmostí odpovědělo každé dítě: v žilách nového amerického prezidenta totiž díky jeho otci koluje krev západokeňského kmene Luo, třetího nejpočetnějšího etnika v zemi.
Od koz na Havaj
Obamův otec se narodil v zapadlé vesničce Nyang´oma Kogelo na břehu Viktoriina jezera do rodiny pastevců koz. Kritici nového prezidenta během kampaně často připomínali, že Obama starší byl vychováván jako muslim, a nezapomínali také zlověstně dodat, že jeho druhé jméno je Hussein.
Barack Obama starší se však nikdy nestal hluboce věřícím a už v mládí o sobě hovořil jako o ateistovi. Když mu bylo třiadvacet, usmála se na něj štěstěna a byl vybrán do stipendijního programu pro nadané africké studenty. Stipendium, financované americkými filantropy, mu umožnilo odletět do Spojených států. V Keni zanechal svou první ženu Keziu spolu s dvěma malými dětmi. Během studia ekonomie na Havajské univerzitě se seznámil s Ann Dunhamovou, a přestože jí bylo pouze osmnáct, rozhodli se, že se vezmou.
Malý Barack se narodil v roce 1961, svého otce však téměř nepoznal. Když mu byly dva roky, rozhodl se Obama starší pokračovat ve slibně rozjeté kariéře na Harvardu a rodinu opustil. Syna poté navštívil už jen jednou: jako desetiletého, když mu přijel předat vánoční dárky.
Sny od mého otce
Dospívající Obama se s absencí svého keňského otce vyrovnával těžko. Jeho matka se znovu provdala a s novým manželem se odstěhovali do Indonésie. Otec se vrátil do Keni, kde pracoval jako hlavní ekonom na ministerstvu financí. Většinu času Obamu vychovávali prarodiče, kteří mu také financovali vzdělání.
Vyrůstat bez otce, a navíc jako černoch v bělošské rodině? To rozhodně není obvyklé ani snadné. Obama proto často přemýšlel o své identitě a o vztahu k otci. Proces hledání a nacházení svých afrických kořenů popsal v autobiografické knize „Sny od mého otce“. Obama píše, jak se mu matka svěřila, že jeho keňský dědeček nikdy nesouhlasil s tím, aby „došlo k míšení africké a bělošské krve“. Sňatek svého syna tak nikdy neuznal.
V knize Obama přiznává, že nakonec svou identitu nalezl. A jmenuje se USA. „V žádném jiném státě na zemi by můj příběh nebyl možný,“ znělo Obamovo hlavní motto na sjezdu Demokratické strany v roce 2004. Svůj původ tak použil jako metaforu při volání po americké jednotě, což mu pomohlo stát se politickou hvězdou.
V nejvyšší funkci bude Barack Obama paradoxně reprezentovat Afroameričany, přestože s touto skupinou má jen málo společného. Sám se však za jejího příslušníka považuje. A Keňa? Ta je pro něj jen zemí narození jeho otce.
Naděje pro Afriku
V Keni však fakt, že se Obama k Africe příliš nehlásí, nikomu nevadí. Barack je prostě jejich. Spatřují v něm naději pro sebe i pro celou Afriku. Nedělní vydání nejčtenějších keňských novin The Daily Nation mělo na první straně velký výmluvný titulek: „Dokáže to!“ Barack Obama to dokázal a země jeho afrických kořenů slaví . Jaký však bude mít vliv Obamovo zvolení na život běžných Keňanů, mezi nimiž žije i šest jeho sourozenců a mnoho dalších příbuzných, to se teprve ukáže.
Afričané si možnost, že by byl zvolen John McCain, snad ani nepřipouštěli. V Keni se stalo módou pojmenovávat po Obamovi děti, v hlavním městě Nairobi se lidé procházejí po Obamově bulváru. Plakáty fotografií usměvavého „krajana“ jsou nalepené na každém rohu, lidé nosí obamovská trička, stěny betonových domů zdobí graffiti s jeho podobiznou. Na první pohled by se mohlo zdát, že se Keňa stala 51. státem USA.
Co pojí tuto zemi s prezidentem, který se narodil na Havaji, vyrůstal v Indonésii a do Afriky se poprvé zajel podívat až jako vysokoškolský student? V Keni by vám s naprostou samozřejmostí odpovědělo každé dítě: v žilách nového amerického prezidenta totiž díky jeho otci koluje krev západokeňského kmene Luo, třetího nejpočetnějšího etnika v zemi.
Od koz na Havaj
Obamův otec se narodil v zapadlé vesničce Nyang´oma Kogelo na břehu Viktoriina jezera do rodiny pastevců koz. Kritici nového prezidenta během kampaně často připomínali, že Obama starší byl vychováván jako muslim, a nezapomínali také zlověstně dodat, že jeho druhé jméno je Hussein.
Barack Obama starší se však nikdy nestal hluboce věřícím a už v mládí o sobě hovořil jako o ateistovi. Když mu bylo třiadvacet, usmála se na něj štěstěna a byl vybrán do stipendijního programu pro nadané africké studenty. Stipendium, financované americkými filantropy, mu umožnilo odletět do Spojených států. V Keni zanechal svou první ženu Keziu spolu s dvěma malými dětmi. Během studia ekonomie na Havajské univerzitě se seznámil s Ann Dunhamovou, a přestože jí bylo pouze osmnáct, rozhodli se, že se vezmou.
Malý Barack se narodil v roce 1961, svého otce však téměř nepoznal. Když mu byly dva roky, rozhodl se Obama starší pokračovat ve slibně rozjeté kariéře na Harvardu a rodinu opustil. Syna poté navštívil už jen jednou: jako desetiletého, když mu přijel předat vánoční dárky.
Sny od mého otce
Dospívající Obama se s absencí svého keňského otce vyrovnával těžko. Jeho matka se znovu provdala a s novým manželem se odstěhovali do Indonésie. Otec se vrátil do Keni, kde pracoval jako hlavní ekonom na ministerstvu financí. Většinu času Obamu vychovávali prarodiče, kteří mu také financovali vzdělání.
Vyrůstat bez otce, a navíc jako černoch v bělošské rodině? To rozhodně není obvyklé ani snadné. Obama proto často přemýšlel o své identitě a o vztahu k otci. Proces hledání a nacházení svých afrických kořenů popsal v autobiografické knize „Sny od mého otce“. Obama píše, jak se mu matka svěřila, že jeho keňský dědeček nikdy nesouhlasil s tím, aby „došlo k míšení africké a bělošské krve“. Sňatek svého syna tak nikdy neuznal.
V knize Obama přiznává, že nakonec svou identitu nalezl. A jmenuje se USA. „V žádném jiném státě na zemi by můj příběh nebyl možný,“ znělo Obamovo hlavní motto na sjezdu Demokratické strany v roce 2004. Svůj původ tak použil jako metaforu při volání po americké jednotě, což mu pomohlo stát se politickou hvězdou.
V nejvyšší funkci bude Barack Obama paradoxně reprezentovat Afroameričany, přestože s touto skupinou má jen málo společného. Sám se však za jejího příslušníka považuje. A Keňa? Ta je pro něj jen zemí narození jeho otce.
Naděje pro Afriku
V Keni však fakt, že se Obama k Africe příliš nehlásí, nikomu nevadí. Barack je prostě jejich. Spatřují v něm naději pro sebe i pro celou Afriku. Nedělní vydání nejčtenějších keňských novin The Daily Nation mělo na první straně velký výmluvný titulek: „Dokáže to!“ Barack Obama to dokázal a země jeho afrických kořenů slaví . Jaký však bude mít vliv Obamovo zvolení na život běžných Keňanů, mezi nimiž žije i šest jeho sourozenců a mnoho dalších příbuzných, to se teprve ukáže.
