Kerstin Fritzlová je už s rodinou

Právě nemoc Kerstin, která byla 19. dubna v bezvědomí dopravena do nemocnice, vedla k odhalení případu. Postupně se ukázalo, že Josef Fritzl plných 24 let věznil a zneužíval svou nyní  dvaačtyřicetiletou dceru Elisabeth a zplodil s ní sedm dětí. Kerstin je z nich nejstarší.

Kerstinin hlavní ošetřující lékař Albert Reiter na tiskové konferenci v Amstettenu uvedl, že Kerstin byla probuzena již v neděli 1. června a o týden později byla převezena k rodině. Její uzdravování označil za
překvapivě dobré a rychlé a vyjádřil přesvědčení, že se může plně vyléčit a dál normálně vyvíjet.

Kerstin dělala neuvěřitelné pokroky
Kerstin byla podle Reitera přivezena do nemocnice v kritickém stavu, kdy jí selhávalo hned několik životně důležitých orgánů, včetně ledvin, jater a plic. Příčinou podle něj mohlo být třeba i menší zánětlivé onemocnění, které bylo dlouhodobě neléčené a postupně se zhoršovalo. Také snížená imunita organismu, drženého celý život v omezeném prostoru bez denního světla, zřejmě přispěla k těžkému průběhu nemoci. Nasazená léčba však dívce nejen zachránila život, ale vedla k až nečekaně rychlému zotavování. Již 12. května tak začaly být postupně snižovány dávky léků, kterými byla udržována v umělém komatu, a 15. května poprvé otevřela
oči, řekl Reiter. 1. června pak byla definitivně probuzena a dělala takové pokroky, že za týden již byla schopna na vlastních nohou opustit oddělení.

Podle Reitera k zotavování významně přispěla i skutečnost, že ji u lůžka pravidelně navštěvovala její matka, což se úsilím mnoha lidí podařilo utajit před zvědavými médii.

Kerstin je podle něj z fyziologického hlediska vyléčena, potřebuje ale samozřejmě posilovat imunitní systém, prodělat nejrůznější očkování, cvičit a podrobit se dalším terapiím, především psychologickým. Podle ředitele nemocnice Bertholda Kepplingera se nyní celá rodina obětí třiasedmdesátiletého Josefa Fritzla postupně sžívá.

Najít společné tempo je pro rodinu složité
Všichni si to tak přejí, i když "vytváření společného životního prostoru a hledání společného tempa" je velmi složité. "Pro tu část rodiny, která vedla zdánlivě normální život, jde všechno příliš pomalu, pro zbývající členy, kteří byli po léta trvale uvězněni ve sklepních prostorech, naopak mnohdy až příliš rychle, protože každá zdánlivě samozřejmá maličkost je pro ně velkou událostí,"
řekl Kepplinger.

Dodal, že děti, které předtím chodily normálně do školy, jsou i na klinice dál vyučovány a prospívají velmi dobře. Lékaři se vůbec snaží rodině vytvořit co nejnormálnější prostředí, a tak ji umístili do prostor
odpovídajících běžnému bytu. Tam již začali například i obnovovat styky s vnějším světem tím, že píší dopisy nebo internetové zprávy.

Lékaři i právní zástupce rodiny Christoph Herbst poděkovali všem, kteří přispěli nejen k léčení příslušníků rodiny, ale i k jejich uchránění od pozornosti médií a veřejnosti. Vyzvali zároveň k tomu, aby byl rodině i nadále dopřán klid a možnost nerušeně se zotavovat a nebyl znovu zbytečně omezován prostor, v němž žije.