Kidó: domácí kuchyně na Letné. Zkuste jejich recept

KIDÓ ve Šmeralově ulici na Letné téměř minete. Toto bistro a obchod v jednom nemá žádnou výraznou výlohu, logo či vývěsní štít. Jen malá cedule upozorňuje kolemjdoucí, že je otevřeno. Stejně prostá je na první pohled nabídka podniku: každý den jedna polévka a jedno zeleninové hlavní jídlo, k tomu čtyři moučníky, ovocné dorty, tvarohový koláč (pozor: koláč, nikoliv cheescake). Domácí sušenky, perníčky, obložené chleby (například s ředkvičkami), sendviče.

A k tomu tu dostanete kvalitní kávu či čaj. "Máme prémiové výrobky, ale zároveň neděláme tisíce různých druhů přípravy. Přišel host a chtěl frappuccino. Tak to ať jde do Starbucks. My děláme základní druhy kávy. Nechceme připravovat něco, co je načančané," říká majitelka podniku Alena Slámová.

Kidó v japonštině znamená inspiraci, pocit, úlevu. „Měli bychom se v životě inspirovat,“ říká majitelka bistra Alena Slámová.

Její slova potvrzuje i nabídka bistra: jde o jídlo z kvalitních surovin, které si ale nebude hrát na hogo fogo. "Myslím, že základ všeho je jídlo. A je rozdíl, jestli konzumujeme energii, nebo hmotu. Když máte hlad, tak si letíte koupit burger, jen abyste ho zahnala, ale nebudete z něho mít žádnou energii," vysvětluje Alena Slámová.

'Vaříme maminkovské domácí jídlo'

Suroviny v podniku KIDÓ pocházejí od zemědělců z okolí Prahy. Jedinou výjimkou je olivový olej, hummus a baba ganuš (pasta z lilku). "Miluju tureckou a arabskou kuchyni, tak to máme jako takový doplněk," říká Alena Slámová k cizokrajnému sortimentu. Vaří se ale z toho, co je v danou sezonu aktuální. V zimě to bylo třeba zelí na sto způsobů – pirohy se zelím ochucené hřebíčkem, brambory se zelím, kapustová či pórková polévka, zeleninové karbanátky. Restaurace není přísně vegetariánská, v sendvičích najdete šunku, v zapečených bramborech slaninu, ale kus masa tady nedostanete. "Hygienické předpisy jsou dost náročné, teď jsem tak na to neměla energii. A navíc, já ani mé kolegyně maso moc nemusíme," vysvětluje Alena Slámová. Tady se totiž vaří podle receptů, které ona i její kolegyně mají z domova po maminkách či babičkách. "Vyšla jsem z toho, že nemám kde jíst. Já totiž musím mít to maminkovské domácí jídlo. Proto tady vaříme úplně obyčejné věci," vysvětluje majitelka.

I když Alena Slámová nechce kolem jídla dělat show a svůj podnik nemá podle svých slov jasně definovaný ("Nemám žádný konkrétní koncept a nevím, kam dojdeme. Všichni mají concept store, já mám antikoncept store..."), přesto je znát, že jde o promyšlený a propracovaný projekt. Její ruka právničky a zejména designérky se prostě nezapře.

Vystudovala práva, několik let se jako právnička živila, pak odjela do New Yorku studovat design na New York School of Interior Design a Parsons The New School for Design. Svůj podnik otevřela zhruba před dvěma měsíci. Na podlaze najdete ručně vyrobené dlaždice z Turecka, železný stůl vyráběl kovář s truhlářem na zakázku, na stěně graffiti, jež dělal designér PIANO33. Vznikl tak prostor, kde se lidé mohou setkávat, vyměňovat si zkušenosti a pořádat různé akce. A u toho jíst a pít.

Název KIDÓ (majitelka ho nechce skloňovat) je přitom taková hříčka. "Ono to v japonštině znamená něco jako inspirace, pocit či úleva. Ale je tam i to anglické kid, dítě. Prostě si myslím, že bychom měli být hraví a navzájem se inspirovat. Třeba vám bude chutnat náš koláč, tak já vám na něj dám recept a nebudu si ho držet jako nějaké své know-how," říká Alena Slámová s tím, že je v duši asi trochu anarchista, protože si nemyslí, že by se za všechno nutně muselo platit. "Mám potřebu věci sdílet," říká. Otázka, zda vám zde natočí vodu z kohoutku, je tak bezpředmětná. Karafy na vodu už jsou připravené.

Zahrada a workshopy

K bistru patří i 220metrů čtverečních zahrady, kde chce majitelka pěstovat vlastní bylinky, rajčata, dýně či cukety. A pod restaurací má, jak říká, multifunkční prostor, na jehož programu se mohou podílet sami hosté. "Spousta lidí něco dělá, mýdlo, šperky, ale mají k tomu práci, takže si nemůžou otevřít krámek. Tak to tady u nás můžou prodávat. Nebo udělat workshop, třeba na výrobu přírodního mýdla," vysvětluje.

KIDÓ si za krátkou dobu svého fungování stačilo najít své příznivce. "Museli jsme zvýšit kapacitu, přijmout čtyři další lidi a musím koupit sporák navíc, protože už se na něj hrnce nevejdou," říká Alena Slámová.

Znáte animovaný film Ratatouille? Obávaného recenzenta restaurací Antona Ega zcela odzbrojilo, když mu krysí kuchař Remy uvařil ratatouille tak, jak je jídal jako malý kluk. Za kus takového žvance byl ochotný pověsit svou slavnou kariéru na hřebík. Podobně jako slavný filmový kritik se můžete cítit v letenském bistru i vy.