Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Klára Freislebenová - odsouzena na 11 let

Česko

Klára Freislebenová (* 1921) pocházela z rodiny šafáře obecního domu na Žižkově. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde získala v roce 1949 doktorát. Poté působila jako stipendistka ministerstva školství v etnografickém semináři Univerzity Karlovy a jako úřednice v Národopisné společnosti.

Klára Freislebenová foto: Vybral a poskytl Národní archivReprofoto

Nebyla nikdy organizována v žádné politické straně, celý život se ale hlásila k myšlenkám T. G. Masaryka.

Klára Freislebenová byla poprvé zatčena v květnu roku 1950. V srpnu téhož roku byla na několik týdnů propuštěna. Státní prokuratura ji vinila z trestného činu velezrady, neboť údajně „podporovala a přechovávala agenta cizí nepřátelské moci a spolčila se s jinými k protistátní činnosti“.

V prosinci 1950 ji Státní soud v Praze uznal vinnou a odsoudil ji k jedenácti letům vězení, ke ztrátě čestných občanských práv a pokutě deseti tisíc korun. Po rozsudku byla i s matkou vystěhována z pražského bytu. Vězněna byla v Praze na Pankráci, dále ve vězeňském pracovním útvaru v Rakovníku, vězeňském zařízení pro ženy v Pardubicích a v nápravněpracovních táborech Želiezovce a Ilava.

V roce 1955 se Klára Freislebenová zúčastnila hromadné hladovky odsouzených žen v nápravněpracovním táboře Pardubicích, za což jí byly na tři měsíce odňaty veškeré tzv. výhody (např. povolení návštěv, možnost korespondence, přijetí balíčku apod.). „To víš, já se neskloním, to si raději oči vypláču,“ napsala z věznice v jednom z dopisů, který ovšem nebyl vůbec odeslán.

Na svobodu byla propuštěna na základě amnestie prezidenta republiky v květnu roku 1960. Po návratu z vězení se provdala za Františka Hubingera. Státní bezpečnost ji nadále sledovala, kontrolovala její korespondenci a chtěla ji získat ke spolupráci, což Klára Freislebenová rezolutně odmítla.

Autor: