SNR v deklaraci ze 17. července 1992 kromě jiného vyhlásila svrchovanost jako základ suverénního státu a přihlásila se k přirozenému právu slovenského národa na sebeurčení. Ve stejný den tehdejší československý prezident Václav Havel ohlásil abdikaci. Krok slovenských poslanců zahájil proces rozdělení Československa, k němuž došlo 1. ledna 1993.
Klaus uvedl, že rozdělení Československa je historický fakt a nemá smysl snažit se přemýšlet, jak by se tehdejší situace mohla vyvíjet jinak. „Rozhodnutí o rozdělení Československa bylo provedeno legitimními orgány obou zemí, České republiky a Slovenska, s masivní podporou lidí obou těchto zemí,“ upozornil.
„Jakkoliv se to mnoha lidem na počátku nezdálo, ale já musím říci, že jsem o tom byl přesvědčen od počátku, rozdělení pomohlo oběma zemím a dodal bych, že více pomohlo Slovensku. Myslím, že to vidí každý, kdo má oči otevřené a kdo není předem zaujatý,“ řekl bývalý český prezident.
„Žádný z problémů, které jsme museli řešit posledních 25 letech by nebyl lépe a snadněji řešitelný ve společném státě Čechů a Slováků. To ať nám nikdo nenamlouvá. Naopak k problémům, které jsme měli a máme, by se přidávaly další vyvolané tím, že se lidé v obou zemích na mnoho věcí dívají odlišně,“ upozornil Klaus.
Zdůraznil také, že 25 let po rozdělení Československa pojí oba státy i jejich obyvatele velmi dobré vztahy. „Na přátelských vztazích lidí v Čechách a na Moravě a lidí na Slovensku se nic nezhoršilo, naopak. Některé třecí plochy rozdělením zmizely,“ uvedl.
Klaus jako předseda české vlády vedl jednání o rozdělení Československa za českou stranu. Jeho partnerem byl předseda slovenské vlády Vladimír Mečiar. Na konci srpna 1992 se zástupci Čechů a Slováků dohodli na konečném datu rozdělení federace, v říjnu pak Klaus a Mečiar podepsali dohody o budoucí spolupráci, mezi nimi i dohodu o vytvoření celní unie. V listopadu československé Federální shromáždění přijalo zákon o rozdělení majetku federace mezi nástupnické státy. Ty oficiálně vznikly s příchodem roku 1993.
Gašparovič: Rozdělení už bylo jasné
„Představovali jsme si mnohem volnější federaci, než byla do té doby. Byli jsme si vědomi, že právní závaznost tato deklarace neměla, ale měla své opodstatnění - informovali jsme občany, na jakých principech bude ústava Slovenské republiky, kterou jsme v září (roku 1992) přijali,“ uvedl bývalý slovenský prezident Ivan Gašparovič, který byl před 25 lety předsedou SNR. .
„V té době se rodila i nová Evropa. Záleželo nám na tom, abychom té nové Evropy, která se vytvoří, byli součástí,“ uvedl Gašparovič, jenž byl prezidentem Slovenska v letech 2004 až 2014.
Tlak na rozdělení Československa byl podle Gašparoviče z české strany nakonec silnější. „Měl jsem dojem, že Češi byli v pozici, že něco svého ztrácejí. Vztah toho pochopení, že jsme dva národy, tam nakonec nebyl,“ řekl.
Společný stát Čechů a Slováků na konci roku 1992 zanikl. Podle Gašparoviče jsou ale vztahy mezi oběma zeměmi i občany nyní lepší než v minulosti.
„Jsem velmi rád, že vztahy mezi představiteli obou států jsou pozitivní a že si vzájemně dokážeme z hlediska mezinárodního postavení pomáhat. Co mě osobně ještě více těší, je, že vztahy mezi občany jsou mnohem přátelštější a upřímnější, než byly dříve,“ řekl slovenský exprezident.
Jednání o deklaraci o svrchovanosti rozdělilo slovenskou politickou scénu na dva tábory. Například někdejší disident Ján Čarnogurský či pozdější slovenský premiér Mikuláš Dzurinda jako poslanci SNR za křesťanské demokraty patřili k menšinového táboru sněmovny, který hlasoval proti deklaraci.
„Bylo to tak trochu zklamání z těch politických stran, které po (sametové) revoluci dominovaly. Najednou po volbách v roce 1992 ztratily své pozice. Tedy (jejich představitelé) nebyli ti, kteří s deklarací a perspektivou Slovenska přijdou, a proto naznačovali své zklamání touto formou protestu,“ reagoval Gašparovič na nesouhlas části poslanců SNR s deklarací o svrchovanosti.
Gašparovič v té době působil v Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) Vladimíra Mečiara, které v roce 1992 na Slovensku přesvědčivě vyhrálo volby. O deset let později Gašparovič z HZDS vystoupil.
