Klaus uspěl, mřížka při výcviku zůstává

Zastánci zachování mřížky argumentovali mimo jiné tím, že kontaktní norování je v rozporu s dohodou Rady Evropy o ochraně zvířat v zájmových chovech. Jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslav Kostečka ale řekl, že jednota zvažuje podání stížnosti k Radě Evropy. Tvrdí, že že norníka je třeba před skutečným norováním řádně vycvičit, čemuž prý mřížka brání. Nevycvičený pes je pak v praxi vystaven neúnosnému riziku a jde naopak o týrání tohoto psa, míní. Myslivci mají potom strach psy do nor vůbec pouštět. Lišky jsou přitom prý přemnožené, což podle některých poslanců vede k úbytku jiné zvěře - křepelek či třeba zajíců.

Podle jejich oponentů by ale odstraněním mřížky Česká republika udělala v ochraně živočichů krok zpátky. Ani dnešní praxe, kdy mřížka ve cvičné noře je, není podle nich pro lišky nijak příjemná. "Chcete si to někdo vyzkoušet?" tázal se řečnicky například Přemysl Rabas ze Strany zelených, když se snažil sněmovnu přesvědčit, aby aspoň mřížku zachovala.

Sněmovna již dvakrát schválila takové znění předlohy, které mřížku oddělující psa a lišku v podstatě odstraňovalo. Nejprve poslanci takto hlasovali loni v prosinci. Podruhé pak kontaktní norování podpořili v únoru, když přehlasovali Senát, který jim novelu právě kvůli norování vrátil.

Do třetice se o uvedené otázce hlasovalo dnes, protože novelu sněmovně po Senátu vrátil i prezident. Kdyby ho chtěla sněmovna přehlasovat, muselo by pro novelu ve znění umožňujícím kontakt psa s liškou hlasovat nejméně 101 poslanců. To se ale
nestalo - pro bylo jen 86 ze 174 přítomných poslanců.

Fakt, že dolní komora dnes předlohu neschválila, ale znamená i to, že celá novela, která řešila i mnoho jiných věcí než norování, neuspěla.