Záruka premiéra bude podle Klause zásadní pro to, aby zákon případně podepsal. Klaus to uvedl v dopise, který adresoval Nečasovi a místopředsedům vlády Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09) a Karolíně Peake (LIDEM).
Mluvčí Petra Nečase Michal Schuster serveru Lidovky.cz řekl, že se premiér ke čtení dopisu ještě nedostal. Vyjádření poskytne až v průběhu odpoledne.
ČTĚTE TAKÉ: |
Prezident dopis zveřejnil na webových stránkách www.klaus.cz. "Velmi mne znepokojují obavy řady občanů i právních odborníků z možného prolomení restituční hranice 25. února 1948 zákonem o církevních restitucích. Předpokládám, vážený pane předsedo, že vládní koalice, na jejímž půdorysu sestavená vláda zákon připravila a která jej v parlamentu prosazuje, si je těchto věcí dobře vědoma," uvedl Klaus.
Pokud by zákon prolomil restituční hranici 25. února 1948, daleko by podle Klause přesáhl problematiku narovnání vztahů mezi státem a církvemi. "Stal by se precedentem s těžko předvídatelnými důsledky pro majetkové nároky třetích osob z naší země i ze zahraničí vůči našemu státu," napsal Nečasovi.
Klaus v dopise také připomněl, že otázku majetkových poměrů v ČR, jak se utvářely po druhé světové vláce, považoval vždy jako premiér i předseda vlády za zásadní. "Ve dvoustranných vztazích s našimi sousedy i v závažných mezinárodních otázkách současnosti (např. lisabonská smlouva) jsem zajištění a ošetření této priority věnoval prvořadou pozornost," uvedl.
Nečas ve středu potvrdil, že dopis dostal. Své stanovisko chce ale prý sdělit až poté, co se seznámí s jeho obsahem. Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi označuje Nečasova vláda za jeden ze svých klíčových návrhů. Ve sněmovně už jednou těsně uspěl. Vrátil ho ale levicový Senát. K jeho prosazení nyní vláda potřebuje 101 hlasů. Kritika návrh přitom zaznívá i z Nečasovy ODS. Sněmovna by o vyrovnání s církvemi měla rozhodovat už na schůzi, která začíná v úterý.
Dopis prezidenta republiky lídrům stran vládní koalice ohledně církevních restitucíchVážený pane předsedo vlády, obracím se na Vás jako na předsedu jedné ze stran vládní koalice ve věci návrhu zákona o církevních restitucích, jímž se bude dne 4. září – po jeho neschválení Senátem – opětovně zabývat Poslanecká sněmovna. Návrh se stal předmětem nejen ostrého střetu mezi vládní koalicí a její parlamentní opozicí na politické scéně, ale i neméně ostré diskuse i nesouhlasu v médiích a v naší veřejnosti. To všechno je ještě zesilováno politickým neklidem před nadcházejícími krajskými a senátními volbami. Opakovaně zaznívá názor, že pokud bude přijat ve své dnešní podobě, bude zákon znamenat prolomení časové hranice 25. února 1948, která dala v naší zemi celému procesu zmírňování majetkových křivd způsobených komunistickým režimem nezbytné limity a od nich odvozená pravidla. Došlo-li by k prolomení této časové hranice, zákon o církevních restitucích by daleko přesáhl problematiku narovnání vztahů mezi státem a církvemi a stal by se precedentem s těžko předvídatelnými důsledky pro majetkové nároky třetích osob z naší země i ze zahraničí vůči našemu státu. Otázku nezpochybnitelnosti majetkových poměrů tak, jak se u nás utvořily po druhé světové válce, jsem jako předseda vlády i jako prezident republiky vždy považoval za zásadní pro mezinárodní postavení i vnitřní stabilitu naší země. Ve dvoustranných vztazích s našimi sousedy i v závažných mezinárodních otázkách současnosti (např. Lisabonská smlouva) jsem zajištění a ošetření této priority věnoval prvořadou pozornost. Velmi mne znepokojují obavy řady občanů i právních odborníků z možného prolomení restituční hranice 25. února 1948 zákonem o církevních restitucích. Předpokládám, vážený pane předsedo, že vládní koalice, na jejímž půdorysu sestavená vláda zákon připravila a která jej v parlamentu prosazuje, si je těchto věcí dobře vědoma. Obracím se proto na Vás se žádostí o Vaši osobní garanci toho, že přijetí zákona nebude v žádném případě znamenat nebezpečný precedens prolomení této restituční hranice. Vaše ujištění považuji pro sebe za zásadní pro eventuální podpis zmíněného zákona. Se srdečným pozdravem Václav Klaus Pozn: Dopis stejného znění obdrželi Petr Nečas, Karel Schwarzenberg a Karolína Peake. |
