Přijetí negativního stanoviska navrhl britský liberál a dlouholetý Klausův kritik Andrew Duff. Dodatek měl podporu všech hlavních poslaneckých frakcí - středopravé Evropské lidové strany, sociálních demokratů, zelených i liberálů. Proti byli mimo jiné europoslanci za ODS.
Znění textu takzvané Klausovy výjimkyText z aplikace Listiny základních práv Evropské unie, který byl dohodnut v říjnu 2009 na summitu EU v Bruselu: Protokol o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice: Hlavy států či vlád 27 členských států Evropské unie, s ohledem na přání vyjádřené Českou republikou a s respektem k závěrům Evropské rady, se dohodly na následujícím protokolu: Článek 1: Protokol číslo 30 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království se bude vztahovat také na Českou republiku. Článek 2: Název, preambule a operativní část protokolu číslo 30 budou upraveny tak, aby odkazovaly na Českou republiku stejně jako odkazují na Polsko a Spojené království. Článek 3: Tento protokol bude připojen ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie. |
Klaus vznesl požadavek na výjimku v říjnu 2009 proto, že se obával možnosti prolomení tzv. Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce. Právní experti přitom takové riziko většinou vylučují. Výjimku Česku přiznal summit EU koncem října 2009.
ČTĚTE TAKÉ |
Český prezident poté jako představitel poslední unijní země završil ratifikaci takzvané lisabonské smlouvy, která upravuje pravidla fungování EU a mimo jiné zakotvuje závaznost listiny základních práv. Podobně jako v případě Británie a Polska má výjimkou také Česko získat ujištění, že listina základních práv nemůže posloužit pro revizi čistě vnitrostátních předpisů.
