Bilance: dva mrtví jihokorejští vojáci, další asi dvě desítky zraněných, včetně tří civilistů. Ztráty na severokorejské straně oznámeny nebyly, i zde ale zřejmě byli zranění a možná i mrtví. Následovalo obvyklé mezinárodní odsouzení: od jednoznačné západní kritiky KLDR (mluvčí Bílého domu mluvil o "odporném činu") po čínskou, o poznání ambivalentnější výzvu, aby oba korejští rivalové "více přispívali k míru". Kam ale včerejší dělostřelecká přestřelka, mimořádná i na korejské poměry, povede?
Salva granátů i slov
Pokud by se vzaly v potaz výroky obou stran, tak se další konfrontace nedají vyloučit. Komunistická Severní Korea, která 
podobně jako v případě předchozích incidentů svalila prvotní vinu na svého jižního rivala, přišla po granátové salvě se salvou ostrých prohlášení.
Podle státní tiskové agentury KCNA bude Pchjongjang "bez váhání pokračovat v nemilosrdných vojenských útocích, pokud se jihokorejský nepřítel odváží napadnout naše námořní území o 0,001 milimetru". Soul zase kontroval varováním, že další severokorejská provokace povede k "rozsáhlé odvetě". Podle jihokorejských médií by se terčem útoku mohla stát nedaleká raketová základna KLDR.
Severokorejské ostřelování ostrova Jonpchjong ustalo zhruba po hodině stejně náhle, jako začalo. Motivy stalinistického režimu v KLDR k zahájení této riskantní operace jsou zřejmě podobné jako v minulých případech. Pokud by Pchjongjang nijak nereagoval na jihokorejské vojenské manévry, které se kolem nedaleké sporné námořní linie konaly, bylo by to vydáváno za projev slabosti. Naopak takto Severní Korea opět "ukázala zuby" a řekla si jak o respekt, tak potažmo i další finanční pomoc, kterou by si její jižní rival a okolní svět koupili alespoň křehký klid v oblasti. V tomto duchu se komentuje i to, že se Pchjongjang pochlubil americkému jadernému expertovi Siegriedu Heckerovi dvěma tisíci centrifugami na obohacování uranu, a tedy výrobu dalších jaderných náloží.
Vládnoucí režim v Pchjongjangu ale každým novým napětím vysílá i důležitý signál dovnitř své země. Mobilizace veřejného mínění a vyvolávání pocitu ohrožení – incidenty jako ten včerejší jsou v oficiálních médiích prezentovány jako obrana proti "agresorům" – jsou podle diplomatů obeznámených s děním v oblasti ideálním prostředkem k utužení režimu. Toto vše se totiž děje v době, kdy pozvolna probíhá předávání moci mezi chřadnoucím severokorejským vůdcem Kim Čong-ilem a jeho synem Kim Čong-unem.
Náhodná válka
Skutečný otevřený konflikt si ale nepřeje ani jedna ze stran, paradoxně ani KLDR. Pro Jižní Koreu by to znamenalo enormní civilní a finanční ztráty. Severokorejský režim by se pak mohl zhroutit úplně. "Nemyslím si, že by Sever usiloval o záměrné rozpoutání války," řekl agentuře AP Peter Beck, analytik z americké Rady pro mezinárodní vztahy (CFR). "Pořád mám ale obavu z náhodné války, něčeho, co se vymkne kontrole," dodal.
