Jenže zároveň s tím přicházejí lidé o již tak skrovné úspory, což může i v tak policejním státě, jako je KLDR, vyvolat nepokoje. Vládci v Pchjongjangu jsou si toho dobře vědomi a údajně již uvedli severokorejskou armádu do stavu pohotovosti. A v některých oblastech u hranic s Jižní Koreou byl již podle agentury AFP dokonce zaveden i zákaz vycházení.
Zkušenosti z východní Evropy
Umělé a jednorázové zhodnocení – revalvace – severokorejského wonu začala být uplatňována v pondělí a výměna starých peněz za nové má pokračovat do neděle. Podle dostupných zpráv se peníze mění kurzem 100 : 1, navíc jen do omezené výše. Zbytek prý lze směnit v poměru 1000 : 1.
Zprávy o limitech se rozcházejí. Podle většiny informací je možné vyměnit hotovost do výše 100 000 wonů, což podle kurzu na černém trhu odpovídá jen nějakým 40 dolarům (necelých 700 korun). Později prý byl tento limit zvýšen na 150 000 wonů, přičemž u bankovních účtů jde maximálně o 300 000 wonů (podle kurzu na černém trhu asi 120 dolarů, tedy něco málo přes 2000 korun).
Zatím byly hlášeny jen drobné projevy nespokojenosti, obavy z rozsáhlejších nepokojů ovšem nemusejí být zdaleka liché. Podobné projevy nesouhlasu totiž vyvolávaly měnové reformy či skokové zdražování v minulosti i v zemích bývalého východního bloku. Stačí připomenout protesty dělníků plzeňské Škody z roku 1953, finanční pohoršení stálo i za řadou demonstrací v tehdejší NDR a Polsku.
Zbídačení zbídačených
Během měnové reformy byly po celé Severní Koreji pozavírány obchody, chybí ale ověřené zprávy, jakým způsobem probíhá výměna bankovek. Jedná se totiž o mimořádně nákladnou operaci, takže severokorejské vládce musely k tomuto drahému a riskantnímu kroku vést nějaké mimořádné důvody.
Země se totiž už léta potácí v chudobě způsobené politikou represivního komunistického režimu, zahraniční izolací vyvolanou agresivním zbrojením KLDR a v neposlední řadě i častými záplavami.
Podle nejčastějších interpretací se režim v Pchjongjangu snaží zatočit s černým pouličním obchodem, který je živen nedostatkem zboží ve státních obchodech. Pomocí "pročištění" ekonomiky chce také režim zjevně upevnit politickou kontrolu v zemi. Výsledky ale mohou být sporné a reforma může dopadnout spíše než na překupníky na již tak zbídačené obyvatele země. Řada obchodů – například přes hranici s Čínou – se totiž provádí v dolarech či eurech.
Objevily se ale i názory, že škrtání nul může sledovat ještě jiný cíl. Může prý jít i o předzvěst ekonomických reforem, které by tak stály na pevnější měně.
