Ještě před několika měsíci se zdála být kariéra šéfky severoirských protestantských unionistů (DUP) a předsedkyně regionální vlády Arlene Fosterové zpečetěná.
Britské volby: Mayová ztratila. I konzervativci žádali její konec, přesto půjde za královnou |
Při provinčních volbách ztratila její strana hlasy a jenom těsně obhájila pozici nejsilnější strany před katolicko-republikánskou stranou Sinn Féin (SF). Po volbách navíc ztroskotaly všechny pokusy o vytvoření nové společné vlády protestantů a katolíků, jak ji předepisuje takzvaná Velkopáteční dohoda z roku 1998.
Důvodem byl finanční skandál s ekologickými dotacemi, za nějž nesla Fosterová přímou odpovědnost. Když odmítala odstoupit, SF koalici opustila.
Po delší době tak opět viselo ve vzduchu nebezpečí přímé správy z Londýna, která byla vykonávána v osmdesátých a devadesátých letech minulého století, kdy provincií otřásalo sektářské násilí mezi katolíky a protestanty.
Po minulém týdnu ovšem bude mít DUP klíčový význam pro další existenci vlády konzervativní premiérky Theresy Mayové. Deset severoirských poslanců v Dolní sněmovně jí zajistí většinu a tím i politické přežití.
Ještě bezprostředně po volbách přitom Arlene Fosterová prohlašovala, že britská premiérka se s tímto výsledkem sotva udrží v čele vlády. O několik hodin později již vyjednavači Fosterové diskutovali s emisary Mayové o podmínkách případné spolupráce v nové Dolní sněmovně.
Předčasné parlamentní volby? Možná ještě tento rok, připustil Corbyn |
Rychlý obrat v postojích dosavadní šéfministryně regionální vlády není překvapivý. Již v minulosti prokázali představitelé DUP schopnost změnit v pravou chvíli stanovisko. Dokladem toho byl zakladatel strany protestantský pastor Ian Paisley. Ten ji v roce 1971 ustavil jako politické křídlo jím založené Svobodné presbyteriánské církve. Skoro celý svůj život odmítal jakoukoli spolupráci s katolíky, již označoval za „paktování s ďáblem“.
Přesto ale po volebním vítězství v regionálních volbách v roce 2007 stanul v čele vlády a musel se vyrovnat s tím, že jeho protějškem na katolické straně byl někdejší člen vojenského vedení teroristické Irské republikánské armády (IRA) Martin McGuinness.
Paisley tenkrát neměl jinou možnost, protože vládní spolupráci s katolíky mu předepisovala Velkopáteční dohoda, jež po třech desítkách let ukončila sektářské násilí v Severním Irsku, které si vyžádalo přes tři tisíce lidských životů.
I tento historický kompromis Paisley a jeho lidé původně odmítali, nakonec si ale pragmaticky spočítali, že jeho potenciální přínosy jsou daleko vyšší.
Odmítají Darwina i tvrdý brexit
Od dob, kdy stál v čele DUP Paisley, se její program příliš nezměnil. Strana prosazuje konzervativní hodnoty, k jejím voličům patří vedle zemědělců i dělníci a zpravidla bývají označováni jako silně nábožensky založení.
Zhruba třetina z nich jsou členové Paisleyho církve, která pokračuje i po smrti jejího zakladatele. Její příslušníci dodnes pohlížejí na homosexualitu jako na hřích a odmítají Darwinovu evoluční teorii. Nesouhlasí také s jakoukoli liberalizací přísného zákazu umělého přerušení těhotenství.
DUP byla jedna z mála stran v Severním Irsku, jež prosazovaly odchod Británie z Evropské unie. Odmítá ovšem přistoupit na to, co označují konzervativci za „tvrdý brexit“, který předpokládá i odchod z celní unie. To by vedlo k obnovení kontrol na hranici s Irskou republikou, což by mohlo přispět i k prohloubení konfliktů v rámci Severního Irska.
Radikální DUP patřila původně k menším protestantským stranám. Do pozice nejsilnější síly v provincii vyrostla i díky podpoře Oranžského řádu. Ten byl založen v 18. století na počest vítězství krále Viléma Oranžského nad katolíky v roce 1690.
Jeho tradiční pochody čtvrtěmi s katolickou většinou, jež začínaly pravidelně okolo 12. července, byly katolíky považovány odjakživa za provokaci.
