Jestliže nemá 60% žáků středních škol žádné informace o období mezi lety 1948 a 1989, pak se ptám co je učitelé učili a za co brali mzdu.Rovněž se ptám za co brali mzdu ředitelé škol a inspektoři,kteří mají kontrolovat práci učitelů ?
Opravdu nemůžeme mladým lidem vyčítat neznalost.Je způsobena chybami vzdělávacího systému , ale také prací učitelů.Přece každý učitel dějepisu a občanské výchovy musí přednášet tak,aby žák poznal na které straně lodi stojí.Žáci to poznají.Mluví o tom,hodnotí a vědí jak se staví učitel k věcem veřejným,jak se vyjadřuje, strojí,chová,vede rodinu a jestli třeba sportuje nebo chodí na pivo.
Jak se může učitel vyhýbat tematům,která souvisí s naším vývojem,rokem 1968 nebo rokem 1989 ? Vždyť v té době žil,studoval,připravoval se na učitelské povolání.Jestli se o to nezajímal,pak by neměl společensko-vědní obory učit.Pan ministr Liška by se měl vyjadřovat přesně,neměl by bagatelizovat,protože ne všichni učitelé „prznili“ výuku historie.A měli by se ozvat ti, kteří se nebáli vyslovit slova jako demokracie,Masaryk,přinést knihu západního spisovatele,vzpomenout na pana Peroutku,Goltfrída,Pelikána a další pojmy,které pro národ něco znamenaly.
Pamatuji se na jednu školu,kde učil historii už starší učitel a my jsme chodili tajně poslouchat za dveře jeho výklad.To byla pohádka.Říkali jsme ostatním kolegům:“Pojďte si poslechnout! Pan učitel vypráví jak Alois Jirásek“. Z jeho výkladu si jistě žáci odnesli mnoho,vycítili kde pan učitel stojí a určitě si ještě dnes jeho slova pamatují.Na čem tedy záleží? Na koncepci ?Na pomůckách ? Na atmosféře ve společnosti,na budově školy ? Asi také. Ale především na osobnosti učitele,který svým postojem a způsobem výkladu přesvědčí své žáky o správnostech a zvláštnostech té které doby.
Opravdu nemůžeme mladým lidem vyčítat neznalost.Je způsobena chybami vzdělávacího systému , ale také prací učitelů.Přece každý učitel dějepisu a občanské výchovy musí přednášet tak,aby žák poznal na které straně lodi stojí.Žáci to poznají.Mluví o tom,hodnotí a vědí jak se staví učitel k věcem veřejným,jak se vyjadřuje, strojí,chová,vede rodinu a jestli třeba sportuje nebo chodí na pivo.
Jak se může učitel vyhýbat tematům,která souvisí s naším vývojem,rokem 1968 nebo rokem 1989 ? Vždyť v té době žil,studoval,připravoval se na učitelské povolání.Jestli se o to nezajímal,pak by neměl společensko-vědní obory učit.Pan ministr Liška by se měl vyjadřovat přesně,neměl by bagatelizovat,protože ne všichni učitelé „prznili“ výuku historie.A měli by se ozvat ti, kteří se nebáli vyslovit slova jako demokracie,Masaryk,přinést knihu západního spisovatele,vzpomenout na pana Peroutku,Goltfrída,Pelikána a další pojmy,které pro národ něco znamenaly.
Pamatuji se na jednu školu,kde učil historii už starší učitel a my jsme chodili tajně poslouchat za dveře jeho výklad.To byla pohádka.Říkali jsme ostatním kolegům:“Pojďte si poslechnout! Pan učitel vypráví jak Alois Jirásek“. Z jeho výkladu si jistě žáci odnesli mnoho,vycítili kde pan učitel stojí a určitě si ještě dnes jeho slova pamatují.Na čem tedy záleží? Na koncepci ?Na pomůckách ? Na atmosféře ve společnosti,na budově školy ? Asi také. Ale především na osobnosti učitele,který svým postojem a způsobem výkladu přesvědčí své žáky o správnostech a zvláštnostech té které doby.
