Byť je Antarktida v současnosti známá bílou krajinou, mohla by podle vědců z Exeterské univerzity kvůli klimatickým změnám změnit svou visáž. Mohla by se stát výrazně zelenější.
Vědci, kteří na Antarktidě studují pobřeží a mechové porosty, zjistili, že množství mechu a dalších rostlin na Antarktickém poloostrově se za posledních padesát let téměř zpětinásobil. Tvrdí, že by continent mohl mít zelenou budoucnost.
Z Česka mizí motýli i vydry. Může za to změna klimatu |
„Antarktida nebude zelená úplně, ale rozhodně bude více zelená, než je v současnosti,“ řekl pro server the Guardian spoluautor výzkumu Matt Amesbury z britské Univerzity Exeter.
„Je to vývoj, který je bezpochyb provázaný s dalšími procesy, které se právě odehrávají na Antarktickém poloostrově,“ uvedl Amesbury. „Zvláště pak proces tání ledovců, který odkrývá další plochy bez ledu, právě na těchto plochách se mechům daří nejlépe kolonizovat půdu,“ dodal.
Podle výzkumu zaznamenal v druhé polovině 20. století Antarktický poloostrov zaznamenal nárůst teploty o půl stupně Celsia za dekádu.
Rostlinný život na Antarktidě je vzácný. Existuje jen na ploše 0,3 % kontinentu, ale mech, který zůstal dobře ukrytý v zamrzlých sedimentech umožnil vědcům speciální způsob, jakým mohli zkoumat reakci rostlin na klimatické změny.
Antarktida se začíná zelenat kvůli klimatickým změnám, tvrdí vědci
Tým vědců ve vědeckém článku vysvětlili způsob analýzy. Ze sloupců půdy z vrtů o hloubce dvaceti centimentrů se byli výzkumníci schopni podívat až 150 let do minulosti a prozkoumat klimatické změny.
K tomu jim dopomohlo několik faktorů, ať už množství mechu, mikrobů, nebo počet izotopů uhlíku, které indikují dobré podmínky pro fotosyntézu v daném období.
Ze sloupců půdy byli schopni vyvodit, že kvůli oteplení z posledních padesáti let rapidně narostla i biologická aktivita na kontinentu. Tempo růstu mechu je čtyř až pěti násobně vyšší, než bylo před rokem 1950. Z toho také vědci mohou usuzovat, že se Antarktida bude v budoucnu zelenat daleko více.
„Díky plošnému vzorku, který ukazuje stejná data konzistentně i z míst vzdálených přes tisíc kilometrů, si můžeme být daleko jistější, že zeleň na poloostrově je opravdu reakcí na změny teplot,“ uvedl Amesbury.
