A proč bychom o šedesáti letech úspěšné a vlivné tvorby nenapsali: „Jsou ty zásluhy o českou kulturu tak vysoké, aby dnes umělcova penzička stála za dotaci?“ Míchají se tak nesmyslně dohromady nesouvisející věci, ale čtenář může být o to více zmaten s tušením, že všechno je ve skutečnosti jinak, než myslel.
Je to jen doklad, že jsem šikovnej, žertoval Suchý na vernisáží své výstavy v Hollaru |
Aneb: Vojtěch Varyš se za čtenáře Mladé fronty Dnes vypravil do Semaforu a sepsal Tragickou zprávu o odkládaném konci (11. února). Stručný obsah: Semafor aktuálně obdržel nejvyšší pražský magistrátní grant z divadel, a přitom „zmatený starý pán“ vytváří se souborem „nejapné scénky“ a „primitivní humor založený na jednoduchých slovních hříčkách“.
Představení je podané „na technicky zoufale nízké úrovni“, což Varyš jasně rozpoznal, i když zpruzeně odešel nedlouho po začátku, jak sám píše.
Protože dejvický Semafor není nafukovací a nevejdou se sem všichni ti, kdo Jiřího Suchého a semaforské písně vnímají (což je, počítám, víceméně celá republika), je dobré nabídnout ještě další svědectví. Už proto, že Varyš nedokládá konkrétním příkladem ani jednu svou invektivu: žádná z výhrad uměleckých, lidských a finančních tu není podepřena příkladem.
Anonymní drby
Jak je na tom Suchý dnes jako tvůrce? Mrkněte se na televizní záznam jeho (nově uvedených) překladů songů Kurta Weilla, je to ze živého uvedení. Poslechněte si jeho loňské album George Dry, kam shromáždil novější písně, k nimž psal i hudbu. Ad kritizované představení Čochtanův divotvorný hrnec: kdo o zdejším výtečně sezpívaném a hudebně sezhraném ansámblu chce říkat, že je na technicky nízké úrovni? To, že Suchý (*1931) tu a tam přiznaně loví repliku v paměti, se stalo už před nějakým časem součástí koloritu představení: někdy to ústí do gagů, někdy je to přirozená daň za – zaplaťpámbu – trvající scénickou přítomnost klasika, který ještě pořád píše a má to cenu.
  |
Nejbulvárnější moment textu se schovává za anonymní drby: „Neoficiální informace z pražského kulturního světa říkají, že grant pro Semafor je obecně brán jako jakýsi fešácký důchod pro jeho principála a zakladatele Jiřího Suchého.“ Fakt? Škoda, že Varyš nepracuje pilněji a nejde spíš po oficiálních informacích: zjistil by, že Suchý dobrovolně nalil do divadla v minulých letech vlastní milionové sumy bez vidiny zisku a o případné ztrátě mluví s uvolněností a espritem, které Tragické zprávě fatálně chybí.
POHNUTÉ OSUDY: Šlitr nejdříve kritizoval, pak se Suchým založil Semafor |
Osobně mám za to, že grant pro Semafor byl opravdu až křiklavě větší než pro jiné soubory: jako by magistrátní komise chtěla přímočaře reagovat na loňskou medializaci problémů Semaforu, jako by chtěla mít od tohoto tématu pokoj. Zásadním problémem je ale pořád to, že peněz na kulturu je málo: nemá cenu stavět jedno divadlo proti druhým. Je tak těžké vidět, proč se podpora nedostává k většímu počtu umělců? Kdo se kvůli tomu soustředí na Suchého, ten naletěl.
