Všichni fanouškové Shreka, zlobra filmového studia Dreamworks, si vzpomínají na Kocoura v botách, který svýma velkýma smutnýma očima a podmanivým hlasem španělského herce Antonia Banderase roztavil i ta nejtvrdší srdce.
Šéf studia DreamWorks Jeffrey Katzenberg si ryšavého kocoura ve Shrekovi 2 (představen na festivalu v Cannes v roce 2004) tak oblíbil, že se rozhodl věnovat mu celý film, píše agentura AFP. Dílo je hotovo a Kocour v botách se objeví na plátnech kin v Severní Americe v pátek, poté 30. listopadu ve Francii a 7. prosince v Belgii.
"Když jsem přijel do této země, neuměl jsem anglicky," řekl ironicky Antonio Banderas při prezentaci filmu v Los Angeles. "A to, že mě zavolali, aby použili můj hlas (ve filmu), je skutečně paradoxní," řekl.
Z Perraulta nezbylo nic
Kocour v botách věrný konceptu, který proslavil Shreka, přebírá několik příběhů a vesele je rozmetá. Z Kocoura v botách Charlese Perraulta, který se vyprávěl dětem, nezbylo nic.
Tady je kocour sirotkem, který je vychováván vedle "Humpty Dumpty", dítěte ve formě vejce (hrdina anglické říkanky). S ním se vydá hledat obří fazolku, která je dopraví ke slepici snášející zlaté vejce. Cestou se spojí s kočkou Kitty Pattes s modrýma očima, která je stejně protřelá jako on (v původní verzi ji mluví mexická herečka Salma Hayeková).
Film, který chce zachovat původní šťavnatost Kocoura v botách ze Shreka a jemuž scénáristé dali silný latinskoamerický akcent, se plně hlásí k hispánské estetice, čemuž odpovídají dekorace, hudba i osoby.
"Kdy jsem před 21 lety přijel do USA, řekli mi: "Připrav se že budeš hrát vždy lumpa. Za dvacet let se ale věci hodně změnily," řekl herec. "Je to odraz toho, co se děje v této zemi. Hispánci přijeli do USA, aby unikli velmi těžké politické a sociální situaci ve své zemi. Pracovali tvrdě, aby jejich děti mohly na univerzitu. A jejich děti jsou dnes lékaři, architekty, advokáty a bankéři. A Hollywood je odrazem toho všeho," řekl.
Hollywoodský průmysl, který zapojuje do svých filmů Latinoameričany téměř systematicky, ví, za co vděčí hispánskému obyvatelstvu (v USA jich žije kolem 50 milionů). Podle studie Americké filmové asociace (MPAA) z roku 2010 chodí Latinoameričané do kina častěji než jakákoli jiná etnická skupina: do kina jdou téměř sedmkrát ročně, zatímco zbytek obyvatelstva v průměru čtyřikrát.
