Rozpočet na rok 2011 totiž ukazuje, že mezi platy ve státních službách jsou velké rozdíly. A v mnohých případech velmi těžko vysvětlitelné a obhajitelné. Nejvíc neberou ti, koho politici vyzdvihují jako společenskou prioritu, ale ti, kdo se umí dostat ke správným penězovodům.
Průměrný plat na ministerstvu pro místní rozvoj, které zaměstnává hlavně úředníky, je 36 080 korun. Slušně si vedou i zaměstnanci ministerstva průmyslu (35 922 korun). Na školství, z jehož rozpočtu se platí učitelé, berou ale jen 21 805 korun.
Průměrný příjem všech zaměstnanců placených ze státního rozpočtu je necelých 25 tisíc. Oproti tomu průměrná mzda v Česku je o dva tisíce nižší.
Obrovské rozdíly ve státních platech mají dvě vysvětlení. Nejvyšší platy jsou na těch úřadech, kudy proudí peníze z EU. Lidé, kteří se o dotace starají, můžou mít na rozdíl od ostatních zaměstnanců státu v podstatě neomezené příjmy.
Brusel totiž spolu s dotacemi posílá i peníze na platy lidí, kteří je obsluhují. Program se oficiálně jmenuje "technická pomoc" a příští rok se z něj mezi 1761 úředníků může rozdělit 826 milionů korun. V průměru tedy 39 tisíc na jednoho, což je o třetinu víc než český státní plat.
K penězům ale mají přístup jen některá ministerstva: hlavně místní rozvoj, sociální věci, životní prostředí a doprava. "Stálo by za úvahu, zda tyto rozdíly v platových škrtech zohlednit," říká ministr financí Miroslav Kalousek.
Ministr dopravy Vít Bárta nebo šéf průmyslu Martin Kocourek, kteří mají evropské peníze a vysoké platy ve svých úřadech, tak možná budou muset ve mzdách škrtat víc než ostatní.
Peníze za neobsazená místa
Druhým důvodem velkých rozdílů ve státních platech jsou neobsazená místa. Ministři na ně dostávají peníze, které pak rozdávají zaměstnancům na odměnách. Právě proto se loni koncem roku výrazně zvýšil průměrný příjem ve státních službách, ač se oficiálně nerozdělovaly žádné třinácté ani čtrnácté platy.
Peníze na neobsazená místa jsou už letitý fenomén, který žádný z ministrů financí nezlikvidoval. To nahrává politikům, kteří přijdou na úřad, kde byl jejich předchůdce při rozpočtových vyjednáváních šikovný.
V evropských penězích na platy je ale ještě větší chaos, který přesně odráží fakt, že s 26 operačními programy máme jeden z byrokraticky nejsložitějších systémů z celé Evropské unie.
