Většina politiků by byla spokojená, kdyby se objevovali co nejčastěji na obrazovce. S maršálkem Sejmu, kandidátem vládní Občanské platformy na prezidenta, Bronislawem Komorowským je to naopak. Nejraději by ve zprávách veřejnoprávní polské televize vůbec nebyl.
Není příliš divu. Podle včera zveřejněné analýzy nezávislé Bátoryho nadace byl sice maršálek a favorit víkendových prezidentských voleb ze všech kandidátů na prezidenta ve zpravodajských relacích veřejnoprávní televize zdaleka nejčastěji – minulý týden se mu jen hlavní zpravodajský pořad "Wiadomosti" věnoval jedenadvacet a půl minuty. Z nich však podle sociologů, kteří hodnotili vyznění příspěvků, patnáct a půl minuty bylo laděno negativně, šest minut bylo neutrálních a ani vteřina neukazovala Komorowského v pozitivním světle. "Čím více se blíží volby, tím více se v polské televizi mluví o Komorowském, a tím více špatně," tvrdí zpráva.
Deset (pozitivních) minut Jaroslawa Kaczynského
Oproti tomu jeho největší soupeř – expremiér a lídr opozičního Práva a Spravedlnosti Jaroslaw Kaczynski – byl v hledáčku kamer televizních zpravodajských štábů pouhých deset minut, ale z toho nebyla podle Bátoryho nadace ani vteřina negativní, necelá polovina neutrální a zbytek se o bratrovi zahynulého prezidenta Lecha Kaczynského vyjadřoval pozitivně.
Neutrálních nebo malým dílem pozitivních bylo pět minut, jež veřejnoprávní televize podle průzkumů věnovala třetímu nejsilnějšímu kandidátovi, lídrovi Svazu demokratické levice Grzegorzi Napieralskému. Ten podobně jako Jaroslaw Kaczynski kandiduje za původního kandidáta levice, exministra obrany Jerzyho Szmajdzinského, který stejně jako prezident Lech Kaczynski zahynul při havárii polského vládního speciálu u ruského Smolensku.
"Pro pana maršálka Sejmu jsou dveře polské televize vždy plně otevřené"
Tak výraznou nepřejícnost připisují liberální, Komorowskému nakloněná média, jako například Gazeta Wyborcza, známému faktu, že opoziční strany Právo a Spravedlnost a Svaz demokratické levice kontrolují na základě mediálního zákona přijatého ještě za vlády Kaczynských společně celou veřejnoprávní televizi.
"Rozdělení vlivu vypadá tak – PiS má pod kontrolou první program, SLD dvojku," napsala Gazeta Wyborcza. "Pro pana maršálka Sejmu jsou dveře polské televize vždy plně otevřené," tvrdí ale mluvčí televize.
Na druhé straně, a to připouštějí i sympatizanti Komorowského Občanské platformy, to, že do prezidentských voleb nešel premiér Donald Tusk a místo něho vyslala platforma Komorowského, se ukazuje jako stále větší chyba. Komorowski dělá mnoho vyslovených bot, některé jeho výroky, jako když při povodních prohlásil "voda se vyznačuje tím, že se shromažďuje, představuje nebezpečí a potom odtéká do Baltu", vejdou asi do dějin.
Velká síla internetu
Malou útěchou Komorowskému může být, že nad svým hlavním soupeřem Jaroslawem Kaczynským vyhrává na internetu a sociálních sítích. Polští politologové mluví o prezidentských volbách jako o prvních, kde se na internetu odehrává intenzivnější volební kampaň než v ulicích. A to se přitom všichni kandidáti nezastaví a týdně najezdí a nalétají po Polsku tisíce kilometrů.
To ale neznamená, že by osmapadesátiletý Komorowski a jednašedesátiletý Kaczynski byli nějací facebookoví nebo twitteroví fandové. Jejich profily plní a zprávy za ně píší jejich štáby. A je to dost znát. Komorowski však přesto třeba na Facebooku jednoznačně v počtu příznivců vede, má patnáct tisíc fanoušků, zatímco Kaczynski jen tisíc.
Stránka "Nechci Kaczynského za prezidenta" má už patnáct tisíc účastníků. Takto jednoznačně však volby pro Komorowského jistě nedopadnou. Určitě ne v nedělním prvním kole.
