A čím se ctitelé Marxe, Engelse a Lenina měli provinit? Do dokumentu s názvem „Politický program KSM“ napsali tato slova: „KSM usiluje o revoluční překonání kapitalismu ... odstranění soukromého vlastnictví výrobních prostředků a jeho nahrazení vlastnictvím společenským ... KSM si je vědom toho, že kapitalismus nemůže být jednoduše reformován. KSM proto bojuje za revoluční svržení kapitalistického řádu masami pracujících.“
Vnitro: Porušujete listinu základních práv a svobod
Ministerstvo vnitra v prosinci 2005 komsomolce vyzvalo, aby svůj program upravili, protože porušují zákon o sdružování. Mladí komunisté pak svůj program přepracovali, ale jen částečně. I poté slibovali „odstranění soukromého vlastnictví výrobních prostředků“, což podle ministerstva odporuje Listině základních práv a svobod. Vnitro proto 12. října 2006 Komsomol rozpustilo. Opíralo se přitom o názory Ústavu státu a práva, Západočeské univerzity nebo politologa Zdeňka Zbořila.
Komsomolci rozpuštění odmítají a doufají, že dnešní při vyhrají. „Jsme přesvědčeni, že rozhodnutí ministerstva vnitra nebylo oprávněné, že naše organizace zákony v ničem neporušila a že rozhodnutí ministerstva je více než čímkoliv jiným výrazem antikomunismu,“ řekl včera LN jejich předseda Milan Krajča.
Jestli soud o rozpuštění komunistického dorostu rozhodne už dnes, nebo jednání odročí, není jasné. „Když se nařizuje ústní jednání, tak se obvykle nařizuje s takovým předpokladem, že je možné tu věc rozhodnout,“ řekl bez dalších podrobností mluvčí městského soudu v Praze Jan Ryba.
Ani kdyby městský soud rozpuštění potvrdil, nemusel by Komsomol svoji činnost úplně ukončit. Kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu sice nemá normálně odkladný účinek, pokud by ale organizace o odklad požádala, mohl by jí Nejvyšší správní soud vyhovět. KSM by pak mohl stejně jako dnes nerušeně fungovat a halasně protestovat proti radaru nebo oslavovat na výročí úmrtí Che Guevary.
Vnitro: Porušujete listinu základních práv a svobod
Ministerstvo vnitra v prosinci 2005 komsomolce vyzvalo, aby svůj program upravili, protože porušují zákon o sdružování. Mladí komunisté pak svůj program přepracovali, ale jen částečně. I poté slibovali „odstranění soukromého vlastnictví výrobních prostředků“, což podle ministerstva odporuje Listině základních práv a svobod. Vnitro proto 12. října 2006 Komsomol rozpustilo. Opíralo se přitom o názory Ústavu státu a práva, Západočeské univerzity nebo politologa Zdeňka Zbořila.
Komsomolci rozpuštění odmítají a doufají, že dnešní při vyhrají. „Jsme přesvědčeni, že rozhodnutí ministerstva vnitra nebylo oprávněné, že naše organizace zákony v ničem neporušila a že rozhodnutí ministerstva je více než čímkoliv jiným výrazem antikomunismu,“ řekl včera LN jejich předseda Milan Krajča.
Jestli soud o rozpuštění komunistického dorostu rozhodne už dnes, nebo jednání odročí, není jasné. „Když se nařizuje ústní jednání, tak se obvykle nařizuje s takovým předpokladem, že je možné tu věc rozhodnout,“ řekl bez dalších podrobností mluvčí městského soudu v Praze Jan Ryba.
Ani kdyby městský soud rozpuštění potvrdil, nemusel by Komsomol svoji činnost úplně ukončit. Kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu sice nemá normálně odkladný účinek, pokud by ale organizace o odklad požádala, mohl by jí Nejvyšší správní soud vyhovět. KSM by pak mohl stejně jako dnes nerušeně fungovat a halasně protestovat proti radaru nebo oslavovat na výročí úmrtí Che Guevary.
