Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Rozkaz č. 36. Lubomír Štrougal nechal zlikvidovat ostatky stovek politických vězňů

Česko

  4:00
PRAHA - Dlouhé roky různé instituce pátraly po ostatcích slavného pilota RAF Josefa Brykse, který zemřel přesně před šedesáti lety v komunistickém lágru v Jáchymově. Marně. Historikům Vězeňské služby Aleši Kýrovi a Aleně Kafkové se to povedlo po několika týdnech doslova mravenčí práce na konci léta 2009. Bryksovu urnu komunisté po osmi letech schovávání ve skladu tajně pohřbili v hromadném hrobě v pražském Motole.

Seznam 78 uren převezených v roce 1965 ze skladu na Pankráci k tajnému pohřbení v Motole. Číslo 6394 byla urna Josefa Brykse. foto: Vojtěch Gibiš, Lidovky.cz

Speciál k 60. výročí smrti Josefa Brykse

Lidovky.cz: V roce 2009 se vás tady v Motole zeptala vdova Trudie Bryksová, proč to trvalo tak dlouho. Na shledání se svým manželem čekala 52 let. Proč to tedy trvalo tak dlouho?
Kýr: Před sametovou revolucí samozřejmě nebyl na hledání zájem, Bryks byl politický vězeň. Po revoluci se Trudie obracela na různé instituce, ne ale na Vězeňskou službu. Až v srpnu 2009 se nám ozval český advokát paní Bryksové. Kolegyně Alena Kafková se už od roku 2005 zabývala i vězeňskými hřbitovy, nebyl nám lhostejný osud lidí, kteří ve výkonu trestu zemřeli. Šli jsme pak do Národního archivu a zjistili tři základní údaje: že Bryks zemřel 11. srpna 1957 v jáchymovském táboře Rovnost na infarkt. Druhým faktem bylo, že 14. srpna byl zpopelněn v karlovarském krematoriu a třetím, že úřady napsaly Bryksovu otci, že popel nebude rodině vydán, ale pohřben na vězeňském hřbitově.

Trudie Bryksová přichází po 52 letech k hrobu svého manžela.

Lidovky.cz: Neřekly ale kde, že?
Kýr: Neřekly. Takže badatelé pátrali v Karlových Varech, Ostrově, Jáchymově... My jsme se vydali ale jinou cestou.
Kafková: Začala jsem hřbitovem Na zelené lišce na pražském Pankráci, kde byla dříve „vězeňská“ část. Potom jsem našla dokument, který psal náčelník Nápravně pracovního tábora Mírov na Správu nápravných zařízení. Uváděl v něm, že od roku 1955 se urny s popelem zemřelých vězňů zasílají na Pankrác do centrálního úložiště. Urny byly vždy zapsány v kremačních knihách, proto jsme další pátrání zaměřili na krematoria. V Karlových Varech jsme našli čísla 11 kremací s osobními údaji, která odpovídala číslům na seznamu 78 uren pohřbených v Motole.

Josef Bryks jako československý pilot.

Lidovky.cz: Co to bylo za seznam?
Kýr: Byl to seznam posledních uren, které zbyly na Pankráci. Ve skladu, který byl pravděpodobně v suterénu staré vězeňské nemocnice vedle popraviště, se urny roky hromadily. Suterénní prostory se používaly jako dočasná márnice při popravách více osob. Uren tam pak musely být stovky. S pomocí doktorky Šimánkové z Národního archivu se nám podařilo dokázat, že se tam urny hromadily. Poté se nám podařilo najít i dopis tehdejšího náčelníka Správy nápravných zařízení, který to také potvrzoval.

Lidovky.cz: Jak se úřady situaci se stovkami uren ve skladu rozhodly řešit?
Kýr: V roce 1960 tehdejší ministr vnitra Lubomír Štrougal vydal rozkaz číslo 36, podle kterého bylo možno urny starší jednoho roku zničit. Že k tomu opravdu docházelo, svědčí dokumenty z některých vězeňských spisů. Protokol o zničení urny se ale v mnoha případech nezachoval, pracovníci ministerstva vnitra je v roce 1968 - z obav o následky po uvolnění režimu - zničili.

Lidovky.cz: Co si lze představit pod termínem zničit urnu?
Kýr: Byl na to předpis, který stanovil, že se urna vysype a obsah smísí s hlínou.
Kafková: Předpokládáme, že se tak opravdu dělo na pankráckém dvoře v blízkosti šibenice. Bylo to zřejmě pro ně ideální místo - blízké a nejutajovanější. Večer tam zřejmě vykopali jámu a popel vysypali.

Roky věznění se na Bryksovi podepsaly. Na fotkách z Borů mu bylo jen 33 let.

Lidovky.cz: Takže na dvoře pankrácké věznice mohou být ostatky dalších až stovek politických vězňů?
Kafková: Bohužel to nemůžeme dokázat. Později se tam v rámci věznice postavil sklad tlakových lahví, hlína na velké ploše byla vybagrována.
Kýr: Když tam mám každoročně projev ve výročí den popravy Milady Horákové, tak říkám, že zde byli političtí vězni nejen popraveni, ale i pohřbeni, i když jejich vysypaný popel byl později vybagrován. Ostatky těchto popravených tak nenávratně zmizely. Nakonec tedy na Pankráci zbylo posledních 78 uren. A my jsme měli seznam z 5. května 1965 s osmi sloupci čísel, který byl zaslán z pankrácké věznice do Motola spolu s urnami. K těm číslům jsme ale nejdříve neuměli přiřadit jména.

Lidovky.cz: Co se s těmi urnami pak dělo?
Kýr: Bylo zřejmě domluveno, že budou v Motole pohřbeny do jedné jámy v prostoru společného pohřebiště. Svědci ale už nežijí, takže nemůže určit, kde přesně byly urny uloženy do země. Motolský hřbitov byl vybrán proto, že od roku 1954 zde byli popravení zpopelňováni. Dříve to bylo ve Strašnicích.

Zápis o kremaci Josefa Brykse v Karlových Varech.
Slavný pár Josef Bryks a jeho manželka Trudie..

Lidovky.cz: Jak se vám podařilo „rozluštit“ onen seznam s osmi sloupci čísel?
Kýr: Jeden a čtvrt sloupce identifikoval Otto Stehlík, bývalý politický vězeň a pracovník dokumentačního střediska Konfederace politických vězňů. Postupně jsme ke sloupcům dokázali přiřazovat jména. Zjistili jsme, že čísla jsou z krematorií v Karlových Varech, Olomouci a Praze – Strašnicích a Motole. V tuto chvíli se nám ze 78 lidí na seznamu nepodařilo identifikovat jen posledních devět. Ve 39 urnách byly ostatky politických vězňů – včetně Brykse a Jánose Esterházy a ve 30 urnách ostatky odsouzených za kriminální činy. I když máme mnoho jiné práce, doufáme, že se nám jednou podaří přiřadit i ta zatím neznámá jména.

Seznam 78 uren převezených v roce 1965 ze skladu na Pankráci k tajnému pohřbení v Motole. Číslo 6394 byla urna Josefa Brykse.

Lidovky.cz: Číslo 6394 patřilo Bryksovi. Po jak dlouhé době se vám ho podařilo identifikovat?
Kýr: Po měsíci mravenčí práce jsme mohli poslat Trudie Bryksové dopis, že se nám to povedlo. Museli jsme projít velké množství spisů. Pak Trudie přijela a my jsme se s ní spřátelili. Zemřela v roce 2011, letos jsme jí navštívili v Bohuňovicích, kde mají Bryksovi rodinnou hrobku. Popel tam byl na její přání přemístěn z Anglie.

Dopis pro Trudie Bryksovou - první strana.
Dopis pro Trudie Bryksovou - druhá strana.

Lidovky.cz: Proč tam nebyla přemístěna také Bryksova urna?
Kýr: Není to technicky možné. Nevím přesně, kde byly urny z Pankráce uloženy a navíc se tenký plech po tom více než půlstoletí rozpadl a popel promíchal.

Lidovky.cz: Kdo vůbec rozhodoval o tom, že Bryksova rodina ostatky nedostane?
Kýr: O vydání či nevydání ostatků zemřelého či popraveného vězně rozhodovala vězeňská správa spolu s prokuraturou. Panovaly obavy, že by k hrobům hrdinů chodili lidé a využívali je k protestům proti režimu. Proto bylo všechno utajováno a dělalo se, že se vlastně nic nestalo. Ani rodina popraveného komunisty Rudolfa Slánského, kterého v 60. letech rehabilitoval soud i KSČ, se nikdy nedozvěděla, kde byl rozprášen jeho popel. Komunisté chtěli jména obětí politických procesů vymazat, nám se je podařilo vrátit. Už nejsou jen pouhými čísly na seznamu z Pankráce, ale lidé, kteří žili a zemřeli za nedůstojných podmínek a byli i nedůstojně pochováni. Myslím si, že památník tady v Motole je jejich důstojnou připomínkou.

Zástupce náčelníka jáchymovských táborů Jaroslav Kolář nedoporučil Bryksovy ostatky rodině vydat.

Lidovky.cz: Je jen náhoda, že Bryksova urna přežila ničení na Pankráci?
Kýr: Asi ne. Zástupcem šéfa správy táborů Jáchymov byl v 50. letech kapitán Jaroslav Kolář. Později byl náčelníkem věznice na Pankráci. Ničení uren muselo být určitě se souhlasem vedení věznice. A Kolářovi muselo být jméno slavného pilota RAF a útěkáře Brykse dobře známé. Existuje dokument z doby po Bryksově smrti, že nedoporučuje vydání urny rodině. V 60. letech se ale začal měnit názor na vojáky, kteří za Československo bojovali v RAF. Proto se v něm mohlo hnout svědomí, nebo mohl mít obavu, aby za zničení urny nebyl v budoucnu nějak potrestán. Že se Bryksova urna zachovala mezi oněmi 78 posledními, tak podle mě nebylo náhodou.

Političtí vězni jsou i v Ďáblicích

Popravení a zemřelí vězňové, odsouzení za protikomunistický odboj, byli pohřbeni do společných hrobů i v Praze – Ďáblicích v letech 1948 – 1961. Historikům Vězeňské služby se zatím povedlo doložit celkem 141 pohřbených. Z toho 95 popravených, 43 zemřelých ve výkonu trestu odnětí svobody a 3 zemřelí ve výkonu vazby.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!