Obvinily také zahraniční média z vedení psychologické války s cílem nynější teheránský režim svrhnout. Oznámila to agentura Reuters.
Takřka současně největší íránská proreformní strana, Fronta účasti na islámském Íránu, v prohlášení vyzvala vládce země, aby ctili ústavu a zákony a omluvili se národu, chtějí-li, aby se země dostala z nynější krize. Fronta svůj dokument zveřejnila na internetové stránce Norooz.
Zatčena sestra Ebadíové
Obě prohlášení přišla dva dny poté, co bylo při nových incidentech mezi íránskou opozicí a bezpečnostními silami zabito nejméně osm lidí. Už předtím předseda íránského parlamentu Alí Larídžání žádal "nejvyšší trest" pro, jak řekl, kontrarevolucionáře, kteří v neděli demonstrovali v Teheránu. Larídžání ale dodal, že je nutné rozlišovat tyto kontrarevolucionáře od reformátorské opozice uvnitř režimu.
Íránská nositelka Nobelovy ceny za mír a kritička nynějšího režimu Šírín Ebadíová dnes oznámila, že byla zatčena její sestra, a označila to za nátlak na sebe. "Moje sestra nevyvíjela žádnou politickou činnost a její zatčení je pokus o nátlak s cílem dosáhnout toho, abych zastavila činnost na obranu lidských práv," napsala Ebadíová na internetové stránce Rahesabz.net.
Podle této internetové stránky byli dnes zatčeni další opozičníci včetně několika novinářů. V pondělí bylo zatčeno nejméně 15 lidí spojených s opozicí a jejími předními představiteli.
Nejvyšší tresty pro "kontrarevolucionáře"
Larídžání v projevu v parlamentu prohlásil, že "parlament chce, aby rozvědné služby a soudní úřady zatkly lidi, kteří napadají náboženství, a udělily jim nejvyšší tresty, zvlášť těm, kdo se dopustili vandalství na veřejném majetku". Dodal ale, že parlament "rozlišuje mezi politickými hnutími, která představují levici uvnitř režimu, a kontrarevolucionáři".
"Očekáváme, že ti pánové, kteří si stěžovali na volby (v nichž byl v červnu znovu zvolen prezidentem konzervativec Mahmúd Ahmadínežád), se oddělí od tohoto škodlivého hnutí, místo aby vydávali nová prohlášení ztěžující atmosféru," řekl Larídžání.
Předseda parlamentu tak reagoval na nedělní velké demonstrace v Teheránu a údajně i některých dalších městech, při nichž podle opozice i podle úřadů přišlo o život nejméně osm lidí. Opozice tvrdí, že tito lidé se stali obětí brutálního zákroku bezpečnostních sil, úřady se k tomu neznají a pouze slibují vyšetření událostí. Postup íránských úřadů proti demonstrantům odsoudily USA, Británie i některé další státy.
Larídžání dnes tuto kritiku odmítl. "Komentáře amerických, britských a izraelských představitelů k protináboženským incidentům během svátku ášúrá jsou odporné," řekl. Prohlášení amerického prezidenta Baracka Obamy ve prospěch demonstrantů podle něho ukazují na "návrat k minulosti". "Taková prohlášení mohou islámský režim přinutit jedině k tomu, aby jednal pevněji," řekl předseda parlamentu.
Íránské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo britského velvyslance, aby prý podal vysvětlení o incidentech během svátku ášúrá. Podle AFP to souvisí s íránskými obviněními USA a Británie z podpory demonstrantů. Británie je přitom terčem zvláštní pozornosti, protože perské vysílání britské stanice BBC věnuje událostem v Íránu rozsáhlý prostor.
Podle jednoho íránského provládního zdroje byl při nedělních incidentech v Teheránu zatčen i jeden Brit. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí dnes řekl, že mu o tom není nic známo, ale připustil, že mezi zatčenými mohou být i cizinci, "kteří se pokoušeli o novinářskou činnost, což by vyžadovalo (úřední) povolení".
Neklid v Íránu trvá už od červnových prezidentských voleb. Ty byly podle opozice poznamenány rozsáhlými podvody ve prospěch Ahmadínežáda.
