Zakladatelce a exšéfce Metropolitní univerzity Praha vyměřil soud na základě jeho podkladů dvouletý podmíněný trest za úplatkářství a zpronevěru. Prezident Václav Klaus však v úterý ženu omilostnil. „To už je na mě příliš,“ říká Marek Bodlák v rozhovoru pro LN.
LN Jaká byla vaše první reakce, když jste se dozvěděl o milosti pro Benešovou?
Mě to poměrně dost vytočilo. Já se na to dívám tak, že tato milost znevažuje čtyři roky práce policie, státního zastupitelství a soudu.
LN Pro milost tedy pochopení nemáte?
Víte, ona tu žádost o milost poslala prezidentovi už v březnu 2009, tedy už rok před tím, než padla žaloba. Kdyby ji omilostnil už tehdy - po zahájení trestného stíhání, které ji nepochybně zatěžovalo - ještě bych to pochopil. I s ohledem na jejího nemocného manžela. Ale nechápu to nyní, po pravomocném odsouzení, kdy ji podmínka v péči nikterak neomezovala a udělený zákaz činnosti by měl mít spíše ten důsledek, že by se naopak mohla plně věnovat manželovi.
ČTĚTE VÍCE: |
LN Radili se s vámi lidé z Hradu ohledně udělení milosti?
Občas se mi z Hradu ozvali a chtěli vědět, jak případ pokračuje. Ale že by chtěli můj názor, to ne. Jen si ode mě vyžádali kopii obžaloby.
LN Bere vám toto prezidentovo rozhodnutí chuť do další práce?
To ne, ale samozřejmě to člověka trochu demotivuje. Na tom případu dva roky pracovala policie, další dva roky my. Proběhlo jedenáct hlavních líčení, na kterých jsme strávili více než 48 hodin čistého času. A pak přijde milost... Je otázkou, když máme na Hradě člověka, který je asi schopen posoudit otázku viny a trestu lépe než celý justiční systém, jestli není přílišným luxusem udržování institucí, jako je policie, státní zastupitelství a soudy. Jestli by nebylo vhodnější, aby v trestných činech rovnou rozhodoval Hrad.
