Jake a Dinos vytvářejí instalace, skulptury a obrazy, které pomocí cynického a sarkastického humoru poukazují na současnou pokleslou politickou, společenskou, náboženskou a morální situaci. Fascinací hororem, zlem a perverzí naší společnosti nastavují zrcadlo realitě současného světa a poukazují na banalitu všudypřítomného zla. Výsledek jejich počínání je intenzivní, brutální, zneklidňující a ironický.
Výstava, prezentující souhrnný cyklus děl vytvořených v rozmezí od 90. let po současnost, je vůbec největší přehlídkou tvorby obou autorů v kontextu střední Evropy. V pěti tematicky celcích, rozdělených do samostatných výstavních sálů, jsou prezentovány sochy, objekty, malby, kresby a lepty.
ČTĚTE TAKÉ |
Dalším ze zásadních námětů tvorby bratrů Chapmanových je tematika nacismu a fašismu.
Podstatnou rovinou tvorby, jíž se Chapmanové věnují od 90. let, je "studie" mutantních manekýnů, geneticky zmutovaných postav, na jejichž příkladu JDC zkoumají hranice obecně platné morálky a snaží se vyprovokovat změnu ve vnímání zažitých genderových a sexuálních stereotypů. Na pražské výstavě nechybí ani sarkastický exkurz do antropologie fetišů v soudobé společnosti reprezentovaný bronzovými sochami připomínajícími sbírku afrického umění, v níž se objevují korporátní loga fastfoodových řetězců.
Perverzní hrátky s Goyou
Jedním ze zásadních tvůrčích momentů je inspirace tvorbou španělského malíře Franciska Goyi. Na výstavě oba autoři prezentují osmdesát tři leptů odvážně a osobitě variujících na téma Goyova slavného cyklu Hrůzy války. "Způsob, jakým JDC Goyovo dílo užívají či spíše zneužívají, není v žádném případě nijak pietní nebo adorující, naopak se jedná spíše o zvláštní, téměř perverzní vztah lásky a nenávisti, opojná rozkoš z týrání toho, koho máme nejraději," píše v katalogu kurátor výstavy Otto M. Urban. "Goyovy listy jsou překresleny, přečmárány, jsou do nich vloženy nové motivy, někdy jsou zcela zatřeny barvou. Jako by Goyovo dílo bylo pouze částečně dokončené a otevřené dalším výtvarným vstupům a manipulacím. Takový způsob spolupráce, či participace, přímo vychází z faktu, že JDC tvoří ve dvojici a je pro ně zcela přirozené vzájemně reagovat na myšlenky a nápady toho druhého," dodává Urbana.
Na poslední den výstavy – neděli 5. ledna v 16 hodin – připravil kurátor Otto Urban komentovanou prohlídku.
