Pokoše už údajně nebavilo poslouchat, že vrah Kajínek, který zabil jeho bratra je nevinný a díky filmu i málem národním hrdinou, proto deníku Právo do detailů znovu popsal osudové setkání.
Kajínek v té době podle Pokoše vystupoval jako inženýr Lebeda. S podnikatelem Jandou si sjednal několik schůzek. Ta osudná se odehrála v květnu 1993. Pokoš říká, že měl tehdy špatné tušení. "Nikdo nebyl ozbrojen. Nechali jsme řídit Jandu, i když vždycky řídil můj bratr a vždy jsme to nějak naplánovali," popisuje Pokoš onen den.
Čtěte také: |
"Janda nás ukecal, řekl, že všechno bude v pohodě. Přijížděli jsme na místo a Kajínek už tam stál a čekal a měl ruce za zády. Já jsem seděl na zadní sedačce a viděl jsem, že za těmi zády něco má." To Pokoš řekl i ostatním v autě. "Říkám: Štefane, šlápni na to a projeď to na tu zpátečku co nejdál. On ale říkal: To je dobré, prosím tě, co blbneš? Potom zacouval a zastavil přímo u jeho nohou, takže Kajínek stál hned u dveří řidiče a v tom začal střílet. Prostřílel vlastně celé auto."
Vojtěch Pokoš utrpěl několik vážných střelných zranění. "Já jsem vyskočil z auta, když začal střílet. Na mě pak střílel na zemi. Zachránil jsem se vlastně tím, že jsem se na té zemi točil," popsal Právu Pokoš. Měl prý i štěstí, že střelci došly náboje a na místo přijeli autem nějací kluci. "Jeden z nich pak taky řekl, že poznává Kajínka," dodal. Vrah se podle Pokoše lekl a utekl.
Policisté rozhodně nestříleli
Na otázku, kdo zavolal záchranku Pokeš odpověděl: "Zůstal jsem tam ležet a v jednu chvíli už tam nebyl nikdo. Pak na místo přišla nějaká paní, která mi začala dávat na rány nějaký kapesník. Snažila se volat záchranku z našeho auta...naváděl jsem ji, ale nepodařilo se. Pak už nevím."
Spekulace, že za dvojnásobnou vraždou mohli stát policisté, Pokoš vyvrátil: "To je nesmysl," řekl. V případu ale muži zákona nějak figurovali. "O tom, jakou roli v tom hráli, nic moc nevím, ale bylo to o tom, že se přiživovali. Štefan (Janda) byl podnikatel, takže od nich získával nějaké informace. Ale aby vzali pistole a šli střílet, to je přitažené za vlasy, blbost."
Pokošova výpověď může hrát důležitou roli při nynější snaze Kajínkových obhájců o další obnovu jeho procesu z roku 1998. Pokoš se na rozdíl od prvního neúspěšného pokusu advokátů o nové líčení z roku 2004 rozhodl vypovídat. "Kdybych věděl, že kolem toho bude takové haló, tak bych v té době vypovídal," řekl Pokoš v rozhovoru, kde i připustil, že chtěl tehdy po propuštění z nemocnice vraha najít a pomstít se. "V první řadě jsem si to chtěl vyřídit sám. Chtěl jsem po tom člověku jít a zabít ho sám. Ale pak jsem si uvědomil, že nevím, kdo to je, jak se doopravdy jmenuje a odkud je," přiznává.
Pokoš je přesvědčený, že za tím vším stál podnikatel Antonín Vlasák, který si vraždu Jandy u Kajínka objednal. "Ano. Jsem o tom přesvědčený, ale nemám na to důkazy," řekl v rozhovoru Pokoš, který lituje, že není trest smrti. "Už by byl klid, " uzavřel.
