Půdní vestavby jsou pro architekty výzvou. Co půda, to nutnost jiného přístupu, jiného řešení. "Je to souboj s prostorem, hra se světlem, funkčností, estetikou i technologiemi. Je to dialog s klientem, který vás zahrnuje přáními a vy hledáte to nejoptimálnější řešení, ušité jemu a prostoru přímo na míru. Na chvíli se stáváte členem rodiny, neboť je třeba prodiskutovat věci ohledně chodu rodiny, jednotlivých členů, vztahů a souvislostí, které ví jen klient sám. Musí mezi vámi vzniknout důvěra, kterou je třeba chránit," popisuje se zápalem svou práci Bedřich Kostorek z ateliéru MK architekti.
"Dát starému nevyužívanému prostoru půdy novou smysluplnou náplň, vytvořit útulný domov pro klienta a jeho rodinu, vidět spokojenost na obou stranách je přesně to, proč nás tahle práce baví a proč ji děláme," doplňuje Ester Miluničová.
Když Kateřina Boučková, Ester Miluničová a Eliška Kaplicky koupily dům v pražských Dejvicích, půda byla nevyužitá a v krovu řádila dřevomorka. Ester Miluničová však měla o svém bytě jasnou představu. Navrhla proto nový krov a díky použití hlavní ocelové nosné konstrukce s návaznou dřevěnou konstrukcí dosáhla snížení stropu a získala cenné metry v horním patře. Aby dosáhla maximálního využití prostoru použila nadkrokevní tepelné izolace s hliníkovou reflexní folií.
Byt navrhla pro sebe a svou devítiletou dceru. Její pokoj i vlastní koupelna jsou přístupné z předsíně. Architektka má ráda, když do koupelen dopadá denní světlo. Koupelnu dcery proto prosvětlila alespoň kulatým okénkem vedoucím na chodbu, která je osvětlována střešním oknem. Nautické prvky prostupují celým bytem stejně jako bílá barva a osvětlení pomocí led pásků - v koupelně dcery je pomocí led žárovek vytvořen efekt hvězdného nebe.
Jídelnímu koutu dominuje asymetrický jídelní stůl, který zároveň odděluje kuchyň od hlavního obytného prostoru. Na nosných stěnách jsou knihovny vytvořené pomocí variabilního systému Vitsoe. Do patra vede schodiště ze stavební překližky, v jehož stupních jsou vyfrézovány drážky na efektní osvětlení led pásky. Po schodišti stoupá paní domu do své pracovny a ložnice s koupelnou. Z ložnice je skrze dělené střešní okno přístup také na terasu s impozantním výhledem na Prahu.
Prostoru dominuje systém krovu, který byl opatřen bílou lazurou. Na podlaze je bělený smrk. Půvabná je zejména světlá koupelna připomínající lodní kajutu. Ložnici zcela ovládá kulatá postel navržená Janem Kaplickým. "Postel jsme brali jako jeden z klíčových kusů nábytku hlavně díky ploše, kterou v každém bytě zaujímá a kolik v ní člověk tráví času. Společně jsme navrhovali, jak by postel měla vypadat a nebyl by to Jan Kaplický, kdyby nepřišel s neotřelými nápady. Tak vznikla postel bez rohů," vysvětluje architektka.
Možná jde dokonce přímo o postel, kterou měl Jan Kaplický s Eliškou ve svém londýnském bytě? S ohledem na soukromí rodiny zůstává tato otázka nezodpovězená…
