V jednom případě už to podle dnešního Práva i udělal. Stáhl stížnost, kterou Kovářová podala ve prospěch Josefa Blažka a Rudolfa Tesárka. Ti byli odsouzeni k deseti letům vězení za krádež 74 milionů korun z vozu bezpečnostní agentury při převozu mezi bankami.
Pospíšil předpokládá, že oba jsou zatím stále na svobodě. Podle serveru iDnes.cz však není jasné, kde oba muži jsou, ani zda jsou ještě v České republice.
Pospíšilovi vadí, že Kovářová mužům v souvislosti s podáním stížnosti přerušila výkon trestu. Tuto možnost ministra spravedlnosti
pokládá za problematickou a uvažuje o její legislativní změně.
Propouštění muže, který si podvodem přišel na 461 miliónů
Právo uvedlo, že Kovářová stojí i za propuštěním Jiřího Kotíka, který za podvody se škodou zhruba 461 miliónů korun dostal trest deset let vězení. Strávil v něm ale jen dva roky, Kovářová totiž loni v říjnu podala v jeho prospěch stížnost pro porušení zákona a přerušila výkon jeho trestu. Podle deníku ale Nejvyšší soud její stížnost koncem května zamítl jako neopodstatněnou, odsouzený by se proto měl vrátit do vězení. O tom musí nyní znovu rozhodnout Krajský soud v Ostravě, který ale ještě do úterý nevěděl, že Kotík ve vězení není.
Právě stížnost pro porušení zákona ve prospěch Kotíka je přitom jednou z těch, které by Pospíšil vzal zpět. "Už to bohužel nejde, protože ve věci mezitím rozhodl Nejvyšší soud," řekl listu Pospíšil. Vadí mu, že Kovářová v této kauze podala stížnost v rozporu s názorem svých podřízených odborníků z ministerstva a zároveň přerušila výkon jeho trestu. Navíc si prý ani nevyžádala souhlasné stanovisko státního zastupitelství. Kovářová listu ale řekla, že stížnost podávala s doporučením svých podřízených.
Mezi prověřovanými stížnostmi Kovářové jsou podle Práva i dvě týkající se případů vraždy. Stížnosti přitom mohou zcela zvrátit dosavadní pravomocné rozsudky v daných kauzách, pokud by jim Nejvyšší soud vyhověl. A podle Kovářové to udělal zhruba v 90 procentech jejích stížností, například v kauze někdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka či odsouzeného podnikatele Tomáše Pitra.
Další kontroverzní stížnosti
Mezi prověřovanými stížností je podle Práva případ Davida Herinka,
odsouzeného k 3,5 roku vězení za ozbrojenou loupež v pražské prodejně počítačů. Kovářová odložila i nástup Herinkova trestu. Další stížnosti se týkají Zdeňka Hanzlíka, odsouzeného ke třem letům vězení za krácení daně, Moniky Brustmanové, odsouzené k 11 letům vězení za podvodné vylákání peněz od různých lidí, vydírání, loupež a zpronevěru, a Jiřího Horta, kterého poslal soud za vraždu věřitele na 13,5 roku do vězení.
Kovářová podala i stížnost ve prospěch Rostislava Roztočila, který dostal od soudu 13 let vězení za vraždu egyptského studenta z roku 1975. Roztočil je nyní v Německu, kde získal občanství. K prověřovaným stížnostem podle Práva patří i ta v kauze pražského radního Martina Langmajera. Politik dostal podmíněný trest za způsobení dopravní nehody, při které zemřela mladá řidička.
