Proto letošní krajské volby více než kterékoli předchozí ovlivní celostátní politiku. A odpoví na řadu otázek:
Kdo získá munici pro souboj o místopředsednické funkce v ČSSD? Našly konkurenční strany pádné argumenty proti hnutí ANO? Postoupí emancipovaní Starostové a nezávislí do první politické ligy? Získá KSČM přece jenom předpolí pro budoucí vládní angažmá?
Kdo se stane lídrem pravice? Kdo v blízké budoucnosti vystřídá šéfa lidovců Pavla Bělobrádka? Udrží se ve vysoké politice matador a ministr ČSSD Jan Mládek, pokud neuspěje v senátním klání? Uspěje stranamiliardáře Iva Valenty? A jak dopadnou xenofobní politická uskupení?
ČSSD: akce místopředseda
Premiér a předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka vytyčil jasný cíl: sedm hejtmanů a devět senátorů. Mezi sociálními demokraty ale zaznívá, že hranice úspěchu je už na kvótě pěti hejtmanských křesel.
ČSSD má oproti hlavnímu konkurentovi hnutí ANO výhodu zkušených vyjednavačů, kteří bravurně zvládají zákulisní dohadování o koalicích. ČSSD tedy stačí skončit kolem druhého či třetího místa ve většině krajů a vyjednat nové koalice.
Pokud by se ale ČSSD nepodařilo získat alespoň pět hejtmanů, strana se dá do pohybu. Na jaře ji čeká sjezd a Sobotkovi vnitrostraničtí soupeři čekají na příležitost získat židle místopředsedů. V této souvislosti se hovoří o jihočeském hejtmanovi Jiřím Zimolovi, jehož šance by posílilo volební vítězství v regionu. V kuloárech zaznívá, že by mohl být konkurentem pro muže číslo 2 ve straně–Milana Chovance.
ANO: poučení z chyb?
Hnutí vedené Andrejem Babišem je již tři roky u moci. Po komunálních volbách 2014 se ukázalo, že v několika městech nezvládlo výběr kandidátů, což vedlo až k rozpadůmkoalic (Praha, Brno, Ostrava). Na krajské rady bude vidět více a pro ANO bude do sněmovních voleb důležité voličůmdokázat, že krajské kandidátky přichystalo s větší zodpovědností.
Krajské výsledky ukážou, jak je na tom s důvěryhodností Andrej Babiš po kauze Čapího hnízda a tažení proti „oligarchizaci“ politiky. Kampaň hnutí podobně jako vminulosti stavěla zejména naBabišově osobnosti.
Pokud se ANO volby povedou, bude to důkaz o proměně tuzemské politické krajiny. Potvrdilo by se, že v politické soutěži stále více rozhodují emoce a pragmatismus namísto tradičních ideových schémat.
KDU-ČSL: kdo po Bělobrádkovi
Nejmenší vládní strana upírá pozornost hlavně na východní Čechy a jižní Moravu, tradičně silné lidovecké oblasti, kde mají příležitost dostat se do regionálních koalic. Vedení strany však bude velmi pozorně sledovat i výsledky ostatních regionů z jiného důvodu. Právě krajské volby naznačí, kdo by se po příštím sjezdu křesťanských demokratů mohl stát jejich novým lídrem.
Jak už LN před časem informovaly, je pravděpodobné, že předseda strany Pavel Bělobrádek bude na sjezdu v květnu nebo červnu 2017 obhajovat funkci předsedy.
Lidovce by ale měl vést jen do sněmovních voleb, mezi straníky se spekuluje, že pak se stáhne do pozadí a bude působit například ve funkci čestného předsedy a zaměří se spíše na regionální politiku.
O nástupnictví by se mohl přihlásit někdo z trojice poslanců Marian Jurečka – Jan Bartošek – Ondřej Benešík. O jejich šancích napoví, jak si nyní ve volbách povedou jejich domovské regiony (Benešík ze Zlínského, Jurečka z Olomouckého a Bartošek z Jihočeského kraje).
STAN: čas na emancipaci
Starostové a nezávislí už nekandidují s TOP 09, svůj potenciál chtějí otestovat vlastní kandidaturou. Ve volební kampani byli jedním z nejviditelnějších hráčů, značně jim pomohlo angažmá „jaderné lady“ DanyDrábové, která za Starosty a nezávislé kandiduje ve středních Čechách. Pokud se hnutí dostane do krajských zastupitelstev, otevírá semu dráha do Poslanecké sněmovny. Ať už samostatně, nebo například s lidovci. Jisté je, že v případě krajského úspěchu se na scéně vynoří subjekt, s nímž je třeba počítat pro nejvyšší politická patra.
KSČM: třešně dozrály
Tučná procenta z nadcházejících voleb se očekávají v ulici Politických vězňů v sídle KSČM. Už v roce 2012 zvítězili rudí v Karlovarském a Ústeckém kraji, nyní by chtěli úspěch zopakovat. Navíc se zapojili do vlády většiny krajů s ČSSD a na jejich adrese v uplynulém období nepřistály žádné větší skandály. Spolupráci s nimi si vychvaluje nejen předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Vyjednávání s komunisty o případné spolupráci nevylučuje ani Andrej Babiš.
Soukromníci: Valentova zkouška
Před čtyřmi lety se zjevila politická kometa: ve Zlíně se stal senátorem Tomio Okamura. Úspěch ho katapultoval do nejvyšší politiky. Prezidentská kandidatura mu sice nevyšla, později však do sněmovny proplul s nově vybudovaným uskupením Úsvit přímé demokracie.
Na Okamuru by mohl navázat mediální magnát a král hazardu Ivo Valenta ze skupiny Synot. Valenta je již senátorem, nadto si však buduje i Stranu soukromníků. A sám Valenta kandiduje ve Zlínském kraji. Průnik do zastupitelstev by Valentovu stranu mohl posadit do role černého koně pro sněmovní volby.
Zlínský kraj je naopak jediný, kde samostatnou kandidátku sestavila „prezidentova“ Strana práv občanů. Ve většině dalších kandiduje v koalici právě s Okamurovým projektem Svoboda a přímá demokracie.
A poslední tip pro pečlivé sledování voleb: souboj o lídra pravice TOP 09 versus ODS. Z hlediska budoucích sněmovních voleb nikterak nedůležitá pozice...
