24. října 2011 10:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Z Bestie se stal
Netvor, ale mlha zůstala

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Tomáš Töpfer a Klára Issová v televizním filmu Kráska a netvor 1950 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tomáš Töpfer a Klára Issová v televizním filmu Kráska a netvor 1950 | foto: ČT
Poprvé se kauza démonického penzisty Huberta Pilčíka stala předobrazem epizody Majora Zemana Bestie. Televizní film Kráska a netvor 1950 na motivy téhož uvedla Česká televize v neděli večer..

Nenápadný starší milovník přírody z Plzeňska zavraždil na počátku 50. let dodnes neupřesněný počet lidí, jimž slíbil převod přes hranice. V normalizačním seriálu posloužil hrůzostrašný příběh k protektorskému vrtění hlavou nad emigranty, kterým by bývalo mnohem líp, kdyby přestali v komunistech vidět nepřátele a zůstali ve vlasti.

Aktuální zpracování mělo ambici ukázat, jaká atmosféra tehdejší dění skutečně provázela, a naznačit, jaké nitky se možná v případu sbíhaly. Vše ale sděluje pouze v náznaku – dává velký prostor fabulaci a od doložených skutečností se v mnoha ohledech přiznaně liší (stejně jako Bestie).

Rozčtvrcený obraz

Jiří Svoboda ve svém filmu zkusil uplatnit techniku děleného obrazu, proslulou zejména díky americkému seriálu 24 hodin. Funkčnost této vychytávky v průběhu filmu kolísá, v některých případech je skutečně zajímavou alternativou tradiční střihové skladby (třeba když vidíme přítomnost a zároveň blízkou budoucnost téže postavy), jindy pouhou nadbytečnou manýrou, na niž si možná někteří diváci do konce filmu nezvykli.

Kráska a netvor 1950

Režie: Jiří Svoboda
Hrají: Tomáš Töpfer, Klára Issová, Lucie Štěpánková a další
Vysílala ČT1 23. 10. od 20 hodin

Podstatnější nicméně je, jak se nové zpracování chopilo skutečností, které sdílí s Bestií. Tvůrci si stanovili nevděčný úkol: posunout těžiště vyprávění a pokusit se publikum přesvědčit, že bestiální vraždy jako takové jsou vlastně na celé věci to méně zajímavé. Pak by to ale chtělo předložit pořádně silnou story. Třeba důraznou a přesvědčivou (byť třeba hypotetickou) studii o tom, co přesně zrodilo jednoho zvrhlého zločince.

O tom však Svobodův snímek vlastně taky zase tak moc vyprávět nechce. Místo toho se divákům dostalo smyšlené dobové skici, jež se pokouší v rychlosti načrtnout to, co už bylo jinde vykresleno mnohem propracovaněji: gangsterské metody Státní bezpečnosti, nadvládu tuposti, konec bohémství v Čechách, existenci PTP... To, co se úporně nabízí do centra pozornosti místo vraha a honu na něj, je příliš znatelně pouhý účelový model, který rozhodně nezachrání klišé v podobě „faktografických“ závěrečných titulků o tom, jak to s vymyšlenými postavami bylo dál.

Portrét děsivého bylinkáře

Ústřední hrdinkou je mladá lékařka Marie (Klára Issová) pátrající po své sestře, jež údajně emigrovala. Marie zároveň čelí více či méně souvisejícím potížím s komunistickým režimem; jejím milým je absolvent techniky poslaný na dělnickou práci do továrny, který musí navíc narukovat na vojnu (tak trochu aby od jistého okamžiku v příběhu nepřekážel). Hrdinka se dosti složitě a po kouskách dobírá poznání pravdy o sestře i o novém režimu, zatímco diváci v obou případech dávno vědí, kam to spěje.

Tomáš Töpfer jako nenápadný vrah, v této verzi pojmenovaný Sivok

 

Naštěstí alespoň jedno silné místo opravdu přišlo. A to, když film portrétuje vraha v jeho domácím prostředí. Tady moc nezáleží na tom, v jaké konkrétní epoše se příběh odehrává, zda je ve hře StB, či nikoliv. Děj se tu oprostil od zátěže odkazů k historické realitě. Je zde zločinec, jeho potenciální oběť a hlavně jeho manželka, původem z Balkánu, prý zakoupená po válce od matky za pár konzerv. (Snad odtud jinak málo odůvodněný název Kráska a netvor.) Ustrašená nebožačka je zločincovým zrcadlem, v její zanedbanosti a churavosti se promítá vrahova povaha, skrytá za masku bodrého bylinkáře. Tomáš Töpfer a Lucie Štěpánková jsou v této pasáži výteční.

Bohužel pak muselo přijít rozuzlení – a s ním stále tiše slibovaný a zároveň odpíraný žánr „skutečného“, akčního thrilleru. Ten bohužel vpadl do příběhu asi tak, jako by při tom zakopl o práh – je jen nechtěně komický. Na hlavu Stelly Zázvorkové zlověstně mizící v bažině to tedy rozhodně nemělo.

Hubert Pilčík

Zavraždil neupřesněný počet lidí, kterým slíbil pomoc při útěku na Západ. Jeho nejdrastičtějším činem, který si ovšem netroufli zobrazit tvůrci ani jedné z televizních variací, bylo věznění a mučení dvanáctileté dívky, příbuzné zabitých emigrantů. Sám Pilčík se zabil ve vazbě. I to dává prostor k úvahám, že byl v kontaktu s tajnou policií, která na „kopečkáře“ sama líčila pasti. Není vyloučené, že i Pilčík byl původně jedním z falešných převaděčů ve službách StB, který se svým šéfům vymkl z rukou.


  • 2Diskuse
Marcel Kabát

Autor

Marcel Kabátmarcel.kabat@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz