20. února 2014 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Krásný a bezejmenný
železniční most pod Vyšehradem

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Železniční most pod Vyšehradem | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Železniční most pod Vyšehradem | foto: Zdeněk Lukeš
Přes Vltavu vede v Praze řada mostů. Reprezentují různé architektonické styly od gotiky přes historismus, secesi, modernu, konstruktivismus, funkcionalismus až po brutalismus. Všechna ta krásná a ušlechtilá umělecká a technická díla mají svá jména (která se, pravda, dost často měnila). Je tu však jedna výjimka…

Ano, mluvíme o železničním mostu pod Vyšehradem. Není to hrubka ani překlep: železniční most s malým „ž“, protože oficiálně tato stavba nemá žádný název. A aby se nepletla s jinými mosty podobného zaměření, přidává se „pod Vyšehradem“. Na pojmenovávání železničních a tramvajových mostů v Praze zkrátka nějak nikdo nepomyslel – jméno má jen ten nejstarší, Negrelliho viadukt. A pak Branický most, kterému se ale všeobecně říká Most inteligence (na jeho stavbě v 50. letech se podíleli úředníci, kteří byli z „ideových důvodů“ posláni k lopatě).

Železné krajkoví

Most, o němž je tu dnes řeč, leží v centru Prahy, je pěkně vidět až z Letné a neodmyslitelně patří k panoramatu národní kulturní památky Vyšehrad. Neznáme jeho jméno, ba neznáme dokonce ani jméno architekta, který ho navrhl (pokud tedy nějaký existoval; šlo předevšímo inženýrské dílo).

Je to ale stavba krásná: jeho takřka krajková železná konstrukce vynikne při pohledu z náplavky. Nejlépe si ji můžete prohlédnout, stojíte-li přímo na něm na jedné z pěších lávek. Mimochodem, přešli jste někdy po železničním mostě z Vyšehradu na Smíchov nebo naopak? Je to dost nevšední zážitek, zvlášť když se vám poštěstí potkat tu supící vlak, který rozvibruje celou konstrukci.

Železniční most pod Vyšehradem

Industriální ráz vyšehradského železničního mostu inspiroval řadu malířů i fotografů. Doma mám obrázek Jiřího Chadimy, který celá léta maloval Vltavu a její mosty. Jsou to takové zasněné pohledy, kde město tone v mlze a viadukty s remorkéry a signálními světly jen jakoby tušíme. Mám taky rád náladové černobílé snímky Dagmar Hochové, která na náplavce v 50. letech fotila kluky, jak si tam hrají. Možná že mezi nimi byli i malí Václav a Ivan Havlovi, kteří bydleli v domě U Dvou tisíc na nábřeží… Ostatně Ivan Havel o tomto prostoru napsal půvabnou juvenilii Arsemid.

Stavba mostu je z let 1900–1901, ale nebyla to první konstrukce na tom místě. Tou byl příhradový železný most o čtyřech polích, který se pod Vyšehradem objevil už v letech 1871–1872. Byl součástí spojení dvou pražských nádraží: Františka Josefa I. a Západního (dnes hlavního a smíchovského).

Most byl pouze jednokolejný, sílící dopravě proto brzo přestal stačit. Navíc byl ze svářkového železa a nedůvěru vzbuzovalo i založení pilířů. Proto byl postaven zcela nový most, tentokrát již se dvěma kolejemi. Stavěl se hned vedle starého, a tak byla výluka vlaků po dokončení minimální. Trvala pouhé dva dny a tři noci! Lodní doprava dokonce nebyla přerušena vůbec.

Opravit, nasvětlit

Dnešní příhradový most má opět železnou konstrukci, ale jen o třech polích, nosníky již nejsou přímé jako u starého mostu, ale poloparabolické. Pilíře jsou kamenné. Konstrukce i celý projekt montáže je dílem libeňské mostárny bratří Prášilů, známé také ze stavby Petřínské rozhledny. Spolupracovali ovšem s První českomoravskou strojírnou a s Rustonkou.

Dnes je železná partie dosti rezavá, což možná přispívá k vytvoření specifické atmosféry, ale přijde mi to škoda. Navíc by se dala lehce a levně nasvětlit, podobně jako třeba konstrukce Petřínské rozhledny.

Třeba je nějaký důvod, proč se do nátěru a dalších úprav nikdo nepouští, před časem se mluvilo o tom, že by se na tom místě mohl objevit most nový, který by sloužil nejen vlakové, ale i silniční dopravě. Trochu se bojím, aby to nebyla jen další dálnice nad řekou, jak se to dnes dělá. Za první republiky také vznikly soutěžní návrhy na nové mosty, které neměly klasické oblouky. Tehdy se ale město usneslo, že tradice by se v tomto případě měla dodržovat a že mosty musejí mít oblouky a vést kolmo k ose řeky, ne tak, jak to vyjde silničním plánovačům na mapě. Obávám se, že na tento kánon se od 70. let nějak zapomnělo.

Najděme mu jméno!

Závěrem vás samozřejmě zvu na vycházku po bezejmenném pražském mostě a po jeho okolí (koneckonců pod vyšehradskou skalou je docela pěkná přehlídka zajímavých staveb, včetně Chocholových kubistických unikátů). Současně vyzývám k tomu, abychom mu našli nějaké pěkné jméno. Název Vyšehradský most je možná trochu banální, třeba někoho napadne něco lepšího, poetičtějšího…


Zdeněk Lukeš, Lidové noviny
  • 2Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.