Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Křehká sídliště hledají budoucnost, jejich vývoj mapuje kniha

Design

  7:34
Nejspíš nikdo je nemiluje naprosto, ale všichni jsme je přijali jako nedílnou součást českých měst: sídliště. Dnes – po desetiletích provozu a mnohdy na konci své původně uvažované životnosti – ta sídliště stojí před otázkou, jak dál. Stejnou otázku nese i název knihy kolektivu autorů z ateliéru Unit architekti, činných i na Fakultě architektury ČVUT.

Ilustrační foto foto: MAFRA - Slavomír Kubeš

Motivem autorů publikace Sídliště, jak dál? (podepsáni pod ní jsou Michal Kohout, David Tichý, Filip Tittl, Jana Kubánková a Šárka Doležalová) je vědomí, že sídliště – domov celé třetiny českých domácností – jsou i přes svou vnějškovou robustnost křehká území. A to především sociálně.

Česká sídliště přitom zatím většinově netrpí tak křiklavými problémy, jakými prochází mnoho podobných lokalit v zahraničí – stále zde žije poměrně pestrá směs sociálních skupin a bydlet v paneláku pořád ještě neznamená cejch. Vůbec však není jisté, že tomu tak bude i nadále. Sociologické průzkumy ukazují, že movitější část populace sídliště pomalu, nicméně jistě opouští.

Pokus o třetí cestu

V první části brožovaného svazku formátu 210 × 270 milimetrů autoři analyzují problémy sídlištní výstavby a také možnosti jejího rozvoje. Úroveň stavebního průmyslu za socialismu byla tristní – a právě takový je i technický standard panelových domů. Obytné soubory jsou navíc tvořeny jen několika dokola se opakujícími typizovanými jednotkami (nejčastěji o velikosti 3+1), což nepřispívá žádoucí rozmanitosti sociální skladby obyvatel.
Ještě závažnější jsou slabiny urbanistické. Samotný princip mohutných domů uprostřed rozlehlých prostranství zeleně je problematický.

Lidé si snáze tvoří vztah k místům nějakým způsobem jedinečným a zapamatovatelným – tedy k místům nabízejícím různé typy prostorů s čitelným významem. „Klasické“ město tvoří síť veřejných prostranství s určitou hierarchií – bulváry, boční ulice, plácky či náměstí. Sídliště pestrou škálu veřejných prostranství redukovala: jsou tu pouze domy a volně plynoucí prostor mezi nimi. To se těžko může stát základem identity místa. Udržovat rozsáhlé plochy zeleně je navíc nákladné, mnoho sídlišť tak odrazuje svou zanedbaností.

Dnešní stav centrálního prostoru sídliště Novodvorská. Opravený bazén a plastika "Dálky.

Porevoluční diskuse nad jejich dalšími osudy se odehrává mezi dvěma póly. Na jedné straně se ozývají hlasy volající po plošných demolicích – a zároveň se pomalu objevují první návrhy na prohlášení výjimečných obytných souborů za kulturní památky. Tým kolem Michala Kohouta přichází s dosud ojedinělým pokusem vymyslet, jak ze sídlišť učinit odolnější a životaschopnější organismy: navrhují, ve zkratce řečeno, sídliště přestavět a přiblížit je klasické blokové zástavbě.

Konkrétní způsoby oživování

Jak by cesta k „odolnějším“ organismům mohla vypadat, ukazuje druhá část brožované knihy. Nalezneme zde osmnáct modelových studií, v nichž studenti ateliéru Kohout–Tichý na FA ČVUT navrhovali úpravy šesti českých sídlišť (Skalka, Černý Most a Modřany v Praze, Růžový vrch v Karlových Varech, Sychrov ve Vsetíně a Rozvoj v Mladé Boleslavi). Za nimi následují podrobněji rozebrané pilotní projekty ateliéru UNIT arch pro sídliště ve Štětí a v Jilemnici.

Většinu projektů pojí společné rysy. Prvním z nich je rozčlenění zelené plochy na sídlištích v předzahrádky, sdílené zahrady či polouzavřené dvorky. Vznikla by tak širší škála míry soukromí jednotlivých prostor: zatímco dnes jste na sídlišti buď v prostoru čistě soukromém (byt), anebo zcela veřejném (vše ostatní), zahrádky, sdílené zahrady či vnitrobloky by nabídly i prostory polosoukromé či poloveřejné.

Přidělení dříve neurčitých ploch zeleně k jednotlivým budovám by navíc pomohlo rozdělit území sídliště na přehlednější bloky, mezi nimiž by vznikaly skutečné, protože jasně ohraničené veřejné prostory – ulice a náměstí. Vlastní zahrádka by na sídlištích mohla udržet ty, kdo by jinak odešli, a tím, že by skutečně veřejných prostranství ubylo, by se snížily i náklady městské správy na jejich údržbu.

Kopřivnice je město z větší části složené ze sídliště a přidružených krabic

Kromě toho se autoři snaží hledat a posilovat jádra jednotlivých lokalit – třeba tím, že nové náměstí vydláždí a jeho hrany obestaví budovami s obchody a službami. Odvaha doplňovat sídliště novými budovami je tou nejkontroverznější součástí přístupu, jejž kniha razí: obohatit sídliště o nové typy bydlení (řadové a rodinné domky, menší bytové domy) a budovy pro veřejné vybavení (školky, kavárny, parkovací domy) sice dává smysl, avšak v českých podmínkách si lze něco takového představit jen stěží.

Sídliště totiž nemají kvůli ukvapené privatizaci jednoho správce a veřejnost je vůči novým stavebním počinům naladěna nedůvěřivě. O to větší zvědavost budí oba v knize představované pilotní projekty – zatím jsou ve fázi územní studie. Reflexe, nakolik se dané projekty podaří skutečně realizovat a na jaká úskalí budou narážet, bude jistě zajímavá.

Sídliště v zahraničí

Po „teoretické“ první části knihy a „praktické“ části druhé následuje ještě třetí: soubor nejrůznějších dat a statistik spolu s rozsáhlou databází příkladů revitalizací obytných souborů v zahraničí. První části se dá vytknout místy příliš technický a neohrabaný jazyk; kniha deklarující osvětové ambice by si zasloužila citlivější editaci. U databáze zahraničních příkladů zase zamrzí, že se alespoň u některých realizací nešlo více do hloubky: vzhledem k tomu, že zatím chybí tuzemská zkušenost, by bylo zajímavé dozvědět se podrobněji, jak na změny reagují obyvatelé, jakým způsobem se s nimi o změnách jedná či kolik to celé stojí.

I přes drobné nedostatky je kniha pozoruhodným počinem: nabízí zřetelný popis problému, konkrétní řešení i datovou základnu pro další diskuse. Ocenit ji lze jako dotažený vstup do veřejné debaty. V zájmu „křehkých“ sídlišť doufejme, že nezůstane osamoceným pokusem.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...