Vojenská přehlídka na moskevském Rudém náměstí 9. května, pořádaná na oslavu výročí konce druhé světové války, se letos uskuteční opět ve velkém stylu. Celkem devět bývalých sovětských republik posílá na Rudé náměstí nejen své delegace, ale i vojáky, aby si zapochodovali před Kremlem a prezidenty mnoha států.
Už dnes je ale jasné, že některé delegace bývalých "bratrských" sovětských republik budou v Moskvě chybět. První, kdo se objevil na "černém seznamu" nezvaných, byli Gruzínci. I když v posledních měsících bylo patrné přece jen jisté uklidnění vzájemných vztahů těchto dvou zemí, které jsou od roku 2008 de facto ve válečném stavu, gruzínského prezidenta by v ruské metropoli rád viděl jen málokdo.
Ke Guzíncům se pak o víkendu přidali Moldavané. Šéf tamního parlamentu dočasně vykonávající funkci hlavy státu Mihai Gimpu k tomu doslova řekl: "Mne s Moskvou nic nespojuje. Tam přijedou vítězové a já myslím, že poražení tam nemají co dělat." Narážel na věčný spor o to, jestli Sověti Pobaltí a Moldavsko na konci války osvobodili, nebo okupovali. Gimpu samozřejmě tvrdí, že okupovali, a v sobotu v moldavské televizi řekl, že Moldavané nikdy nezapomenou, na "deportace či organizovaný hladomor", které mají Sověti na svědomí. Minulý týden pak Kišiněv Moskvě vzkázal, že zvláštní komise už spočítala, jaké škody Sověti zemi způsobili.
Přijede Lukašenko?
Podobně jako pobaltské země chce i Moldavsko na Moskvě finanční kompenzace. Škody se prý rovnají zhruba ceně plynu, který by země mohla spotřebovat v příštích 85 letech. Protože pro Moskvu je takové odškodné nepřijatelné, neúčasti Moldavanů na oslavách nikdo nelituje.
Otázka visí i nad účastí věčně problematického běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Po řadě slovních výpadů proti Rusku prohlásil, že slavit bude doma. Ovšem jak doslova řekl: "Osmý květen obětuji k cestě do Moskvy, kde ale nebudu moci být déle než tři čtvrtě dne." Devátého května ráno už prý bude v Minsku na běloruské vojenské přehlídce.
Vedle zavržených bývalých sovětských republik se někteří Rusové nechtějí smířit ani s tím, že jsou na přehlídku pozváni představitelé NATO. Včera proti tomu protestovali v Moskvě a v dalších městech aktivisté radikálních ruských organizací. V metropoli se ale na výzvy nezaregistrované strany Volja (Vůle) sešlo jen několik desítek lidí. Organizátoři akce prohlašovali, že "vojska NATO se už tak nacházejí u hranic Ruska, takže jejich účast v přehlídce bude jen tragickým divadelním představením".
V Kursku bylo zase hlavním heslem "Na Rudém náměstí není místa pro katovskou holínku". Ani tady ale nepřipoutali organizátoři větší pozornost veřejnosti. Do Moskvy se podle posledních zpráv chystají Američané, Britové a Francouzi a nakonec i Poláci, kteří doposud vzhledem k neutěšeným vztahům mezi Moskvou a Varšavou podobná pozvání odmítali. Ovšem nejvýznamnější hosté na oslavách v Moskvě se budou muset smířit s tím, že vojenské přehlídce budou přihlížet z hrobky bolševického revolucionáře V. I. Lenina či jejího nejbližšího okolí.
