Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Kresby ukryla do terezínské zdi. Teď je vystavuje v Holandsku

USA

  17:00
DEVENTER - Malířka a spisovatelka Helga Hošková-Weissová, která přežila hrůzy druhé světové války, vystavuje svoje terezínské kresby po celé Evropě. Nyní v nizozemském Deventeru.

Helga Hošková Weissová: Chléb na pohřebním voze foto: Reprofoto

V Etty Hillesum Centru v nizozemském Deventeru se do 5. června koná výstava terezínských kreseb malířky a spisovatelky Helgy Hoškové Weissové, které vytvořila jaká malá dívka v terezínském ghettu.

Maluj, co vidíš

Helga Hošková-Weissová se narodila  v Praze roku 1929 do židovské rodiny.  V roce 1938, v počátcích nacistické perzekuce Židů, kdy bylo malé Helze devět let, si začala vést deník, do kterého zaznamenává svůj každodenní život. Vroce 1941 byla společně s rodiči deportována do koncentračního tábora Terezín. V té době jí její otec řekl: „Maluj, co vidíš!“ Helga v Terezíně zaznamenávala pomocí kreseb veškeré dění okolo sebe a doplňovala jimi svůj deník. Věta Maluj, co vidíš! tvoří i název výstavy v Deventeru.

Helga Hošková Weissová: Příjezd do Terezína

Její deníkové zápisky se spolu s kresbami podařilo zachovat především díky tomu, že strýc Helgy školní sešit zazdil do jedné z terezínských zdí. Deníkové zápisky, které si Helga Weissová zapisovala do školního sešitu, se dočkaly i knižní podoby. V roce 2012 vyšly česky  s předmluvou Zdeňka Mahlera a doslovem Ivana Klímy. Autorská práva byla prodána do šestnácti jazyků. Ještě dříve než v češtině byl ale deník vydán v nizozemštině v překladu Edgara de Bruina v červnu roku 2012 a získal mimořádný ohlas. Stejně jako v případě Deníku Anne Frankové jde o dílo mezinárodního významu.

Svědectví o krutých skutečnostech

Helga Hošková Weissová

Helga Hošková se narodila v roce 1929 do židovské rodiny. Vroce 1941 se společně s rodiči ocitla v koncentračním táboře Terezín, kde psala a kreslila deník.  V roce 1944 byla se svou matkou deportována do koncentračního tábora Auschwitz a následně do Freiburgu a Mauthausenu. Po osvobození  se vrací do Prahy, kde žije dodnes.

Mezi léty 1950-1960 studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, nejdříve v ateliéru Emila Filly a studia zakončila v ateliéru Aloise Fišárka. V období sovětské okupace Československa ji nebylo umožněno vystavovat a na několik let přestala tvořit. Po sametové revoluci se Helze Hoškové Weissové podařilo vystavovat v různých zemích Evropy i ve Spojených státech. Ve své tvorbě podává svědectví o krutých životních zkušenost ze svého dětství z koncentračních táborů.

"Autentické příběhy z druhé světové války se těší v Nizozemsku velkému zájmu. Již loňské nizozemské vydání autorčiných deníků doprovázela velká publicita. Její příběh stejně jako příběhy jejích vrstevníků nesmí být zapomenut a musí být poselstvím a varováním pro další generace,“ říká Hana Schenková z Českého centra, které výstavu organizuje.

Helga Hošková Weissová: Vybírání odpadků

Nizozemský Deventer není prvním zastavením této putovní výstavy. Helga Hošková Weissová svůj deník a kresby z Terezína představila již například ve Varšavě a Londýně a všude se setkala s mimořádným zájmem veřejnosti i médií.

Do Nizozemska s výstavou doputoval i krátkometrážní film Miloše Zvěřiny s názvem Helga L-520. L-520 bylo totiž transportní číslo Helgy v Terezíně. „V Terezíně bylo 15 tisíc dětí a všechny byly poslány do Osvětimi, jen 100 nás přežilo,“ vzpomíná Helga Hošková Weissová, která přijela osobně svoji nizozemskou výstavu zahájit, a dodává: „Já jsem to všechno nakreslila, ale stejně to ve mně zůstalo. My jsme opustili tábory, ale ty tábory zůstaly v nás a tam zůstanou navždycky.“

Autor: