Deník zpochybňuje představy amerického prezidenta Baracka Obamy, že příklad nové odzbrojovací dohody přiměje Teherán či Pchjongjang k opuštění jejich nukleárních programů. Pokud podle něj v minulosti něco přispívalo k nešíření jaderných zbraní, byla to síla jaderného deštníku Spojených států, na nějž se ostatní země mohly spolehnout.
The Wall Street Journal tak míní, že Obamova administrativa udělala chybu, když se v jaderné strategii zveřejněné tento týden vzdala vývoje nových jaderných zbraní. "Obama zřejmě opravdu věří, že když je nebudeme konstruovat, zbytek světa nás bude následovat," uvedl list.
Čtěte více |
Zároveň v této souvislosti připomněl slova amerického komentátora a novináře Waltera Lippmanna, podle něhož odzbrojovací hnutí ve 20. a 30.letech minulého století bylo "tragicky úspěšné v odzbrojení zemí, které v odzbrojení věřily". "Lippmann tato slova napsal v roce 1943, kdy byly iluze o kontrole zbraní až příliš děsivě odhaleny," podotkl konzervativní deník.
Možné hrozby
Jisté obavy z nové odzbrojovací dohody dnes v deníku The New York Times vyjádřil například i Baker Spring z konzervativního institutu Heritage Foundation. Spojené státy by se podle něj neměly nechat ukolébat současnými relativně mírovými okolnostmi a měly by mít na paměti možné hrozby. "Co by se například stalo, kdyby Rusko a Čína uzavřely nějakou formu spojenectví?" uvedl.
Thomas Mahnken, který v předchozí administrativě působil v Pentagonu, zase upozornil, že existence jaderných zbraní paradoxně zabránila dalšímu celosvětovému konfliktu. "Byť jsou nukleární zbraně strašlivé, desetiletí bránily válce velkého rozsahu. Nejsem tak úplně nadšený z toho, že svět zase bude bezpečný pro konvenční válku," řekl deníku The New York Times.
Zastánci jaderného odzbrojení naopak nová smlouva mezi Spojenými státy a Ruskem zklamala jako málo ambiciózní. "Pomalé snížení na 1550 rozmístěných strategických jaderných zbraní příliš nedává smysl. Myslím, že nehledě na Rusy jsme klidně mohli jít pod 1000," míní John Isaacs z organizace Rada pro svět, ve kterém se dá žít (Council for a Livable World).
