7. září 2012 11:42 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Kroky Bruselu nás nesmí poškodit,
říká nový český velvyslanec při EU

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Martin Povejšil | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Martin Povejšil | foto: Lidovky.cz
PRAHA Nový velvyslanec při EU Martin Povejšil si myslí, že bychom v Evropské unii měli být více předvídatelní.

Do 31. srpna jste byl velvyslancem při NATO, teď jste zůstal ve stejném městě, jen jste změnil post. Dají se tyto dvě diplomatické mise vůbec srovnat?
Myslím, že se srovnat dají, pokud jde o metodu práce a fungování Evropské rady jako multilaterálního organismu. Nicméně s tím rozdílem, že v Alianci je rozhodovací proces bez výjimky založeny na konsensu. To znamená, že každé vyjednávání trvá tak dlouho, než jsou všichni schopni připojit se k nějakému kompromisu. A je jedno, jestli ten, kdo nesouhlasí, je Island, který nemá žádnou armádu, nebo Spojené státy, které disponují těmi největšími možnostmi. V Evropské unii je to složitější, protože celá řada oblastí není pod konsensem a lze o nich rozhodovat kvalifikovanou většinou. To pochopitelně znamená i změnu taktiky vyjednávání. Protože pokud jste si jistý, že bez vás dohoda nemůže být, tak se vám může dařit prosazovat zájmy České republiky jiným způsobem, než když víte, že se můžete ocitnout v nějaké menšině, jejíž názor může být přehlasován kvalifikovanou většinou. Takže jsou v tom podobnosti, ale zároveň i poměrně podstatné rozdíly. Navíc Evropská unie je organismus daleko spletitější.

ČTĚTE TAKÉ:

Do jaké atmosféry v Bruselu nastupujete?
Ta atmosféra je poměrně nervózní. Je to vidět celkem dobře i při pohledu z Prahy. V Bruselu je to samozřejmě ještě intenzivnější. Je to dané celkovým klimatem v Evropě, v eurozóně, tou vrstevnatě kritickou situací, kterou teď Evropská unie řeší a která nepochybně bude hlavním tématem podzimu. Kromě ostatních věcí, které běží, je celá Evropská unie v určitém krizovém módu a snaží se hledat cestu, jak z toho ven.

A máte pocit, že se blíží nějaké řešení?
Mezi dneškem a prosincovou Evropskou radou Evropská unie určitě nějaké kroky udělá, jestli to ale budou celá řešení, tím si úplně jistý nejsem. Jednak proto, že situace je věcně a ekonomicky komplexní a za druhé je mimořádně politicky citlivá, sice z různých důvodů, ale prakticky ve všech hlavních evropských městech. Zatřetí pak Evropská unie je organizace, která díky tomu, jak funguje, není stvořena k tomu, aby se pohybovala v nějakých skocích, ale spíše v malých krůčcích. Takže dost možná řešení, která budou v prosinci na světě, mohou být jen dílčí a budou potřeba ještě další návazné kroky. Problém je v tom, že tato krize je vlastně třívrstevná. Jednak máte krizi veřejných financí, která jde napříč Evropskou unií, pak máte v celé řadě zemí krizi bankovního sektoru a poté samozřejmě tlak na euro a eurozónu jako tu monetární kotvu.

Co si myslíte o obavách, že se krizi nepodaří vyřešit? Že problémy začnou mít i některé další země?
Pokud jde o další země, i to se může stát. Makroekonomická čísla jednotlivých členských zemí Unie jsou známá a víme, že například situace v samotné Belgii je napjatá a situace ve Francii také není nijak růžová. Právě propojenost složité ekonomické a finanční reality s politickou citlivostí a v zásadě i krize důvěry a důvěryhodnosti, to všechno z toho dělá velmi obtížně uchopitelný problém. Řešení pak nutně musí být kombinací ekonomických a politických kroků a opatření, které budou v nějaké rovnováze a jejichž výsledkem bude právě obnovení důvěry jednak v tu měnu a také v celý ekonomický prostor.

Jaké je podle vás postavení České republiky v rámci Evropské unie a jaké by mělo být?
Myslím, že unijní instituce nás vidí celkem realisticky. Je možná pravda, že osmileté členství nám ještě nedodalo tolik zkušeností jako mají starší členové a také v některých věcech jsme pro instituce obtížněji odhadnutelní, zejména to, kde názorově stojíme. Je to proces, se kterým se musíme snažit vypořádat sami, ale i instituce si s tím umí poradit. Pochopitelně zlepšovat je vždycky co. Například právě to, abychom byli více předvídatelní.

To je právě jedna z věcí, která je nám nejvíce vyčítána...
To ale není problém jen České republiky. Nejsme jedinou zemí, která má koaliční vládu, v jejímž rámci najdete rozdílné názory na otázky související s evropskou integrací. Politická realita je taková jaká je a do té doby, než tady vznikne politický konsensus či kompromis k určité otázce, tak nemůžete mít jako stálý představitel při Evropské unii nějaké konkluzivní stanovisko. Politiku určuje vláda, nikoliv ministerstvo zahraničí nebo Úřad vlády nebo velvyslanec při EU.

A jak byste vy chtěl přispět k té větší čitelnosti a předvídatelnosti?
Já doufám, že můj dosavadní kariérní profil mi pomůže spojovat dohromady různé nitky a třeba i pomoci hledat prostor, ve kterém může vzniknout české stanovisko. Rozhodně to ale nebudu já či jiný profesionální diplomat, kdo bude tahounem dnešní debaty. To není má práce, to je práce našich vládních představitelů.

Nebojíte se ale, že právě kvůli tomu bude vaše působení složitější? Každý z našich představitelů, kteří se podílejí na formování zahraniční politiky, zastává totiž k EU odlišný postoj. Václav Klaus ve svém nedávném projevu k velvyslancům mluvil o tom, že naše členství v Unii by mělo být smysluplné. Petr Nečas pak ve své řeči uvedl, že nemusíme být nutně u všech pokusů o hlubší integraci a že se můžeme podílet tam, kde je to pro nás výhodné. A Karel Schwarzenberg zase hovořil o tom, že bychom měli být platným členem Evropské unie a ne zlobivým dítětem. Vy tam vidíte něco společného?
Samozřejmě. Vy jako novinářka máte tendenci v tom hledat rozdílné body, já jako profesionální diplomat hledám společný prostor, který tam nepochybně je. Mimo jiné je ten společný prostor v tom, že nikdo nezpochybňuje členství České republiky v Evropské unii a myslím, že v tom je základ, od něhož se musíme odvinout. I premiér a ministr zahraničí také zmiňují jednu věc: Evropská unie není nějaká cizí entita. Jsme členským státem Evropské unie, Praha nejsme my a Brusel nejsou oni, máme v rukou všechny potřebné nástroje k tomu, abychom se podíleli na formování Unie. Že budou oblasti, jakože jsou a byly, kde se Česká republika nezapojila, nezapojuje nebo nezapojí v budoucnu, to je prostě realita a není to nic absolutně nového. Schengen původně stál mimo smlouvy a účastnilo se ho jen malé množství členských států, s eurozónou je to obdobné. Není to samozřejmě úplně tak, že máme před sebou nějaké menu, ze kterého si vybereme jen minimální množství položek, stále jde o společné úsilí 27 států. Rozhodně to ale není tak, že nám říkají: Tady je seznam agend a koukejte se do všech zapojit, protože jinak nejste platnými členy Evropské unie. Tak to není a nikdy nebylo. Dodnes jsou státy, které se nepodílí na společné zahraniční a bezpečnostní politice a je to problém pro Dánsko? Anebo je to problém s Dánskem? Myslím, že není. Všichni se s tím naučí žít.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

Prezident Klaus také ve své řeči zmínil jako jeden z problémů fakt, že nejsme schopni v evropských strukturách prosadit svůj vliv. Máme vůbec možnost se tam prosadit?
Máme tu možnost v celé řadě věcí, je to závislé nejen na velikosti země, ale také na koaličním potenciálu. Evropská unie stejně jako jiné organizace funguje tak, že pokud je kolem nějakého názoru určitá kritická masa, tak se názor nedá ignorovat a musí být zakomponován do nějakého širšího celku. Koaliční potenciál je ale potřeba budovat, starat se o něj, vzniká i tím, že nejen něco chcete, ale i něco nabízíte. Jasné je, že geograficky a politicky jsou tu země s větší vahou, které mají větší koaliční potenciál než země malé nebo střední jako je Česká republika. To ale neznamená, že se nemůžeme prosadit.

Na co bychom se tedy měli zaměřit? Jaké jsou české priority v Evropské unii?
Priority jsou dané nynější dobou. Jednou věcí je samozřejmě zvládnutí krize, což je pro nás, ačkoliv nejsme země eurozóny, mimořádně důležité. Více než 80 procent našeho exportu jde do zemí EU, naše ekonomická vazba na Německo je určující, není jen bonmot, když se říká, že kýchnutí německé ekonomiky znamená chřipku ekonomicky české. Druhou věcí je, aby se v tomto semestru kyperského předsednictví podařilo dojednat víceletý finanční rámec na léta 2014 až 2020. Kdyby se to nepovedlo dojednat včas, což si nikdo nepřeje, nepřispělo by to k důvěře vůči Evropské unii.
 
Na začátku letošního roku byl dojednán takzvaný fiskální pakt, který má posílit disciplínu v eurozóně a v EU, my jsme se k němu nepřipojili. Očekáváte ještě nějaké reakce na tento náš krok?
Myslím, že to je za námi. Jestli se časem rozhodneme k fiskálnímu paktu připojit nebo ne, to je otevřená otázka a jde o politické rozhodnutí. Je primárně věcí eurozóny, jaké kroky udělá. Nám jde o to, aby to bylo transparentní a otevřené všem členům Evropské unie.

A naše možné připojení k bankovní unii, která by měla vzniknout?
To je velmi složitá otázka. Jak bude bankovní unie vypadat, v tuto chvíli nikdo neví a nikdo neví ani to, jestli nakonec vůbec bude. Nám musí jít vždycky o to, aby nás takový krok nepoškodil a myslím, že to je princip, který členové eurozóny a eurozóna jako celek musí akceptovat a respektovat.

  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz