Zálezlice stavěly hráz, nestihly to
Jeden ze symbolů ničivých povodní z roku 2002 se letos ocitl opět pod vodou. Za jedenáct let se totiž nepodařilo Zálezlice ochránit. Důvod? "Není to nic jiného než byrokracie, vyžaduje to kvantum papírů. Musíte mít stovky povolení, třeba povolení jediné přeložky kabelů u telefonního operátora má 150 stránek. A to je jedno s druhým, pak je tu plyn a mohl bych dál jmenovat jako zedník z filmu Na Samotě U Lesa," zlobí se starosta Zálezlic Jiří Čížek.
Protipovodňová hráz v Zálezlicích začala růst až loni v říjnu, jenže stavbu pak zdržel archeologický nález. "Když jsme konečně sehnali potřebné dotace a povolení, narazili jsme na vykopávky a práce musely být zhruba na měsíc přerušeny, protože začal povinný archeologický průzkum. To je možná čas, který chyběl," popsal Ladislav Merta z povodí Labe, jež má stavbu na starosti.
Malé obce v okolí Labe ohrožené Labem mají podle Merty smůlu. "Je to sice ošklivé, ale kde je koncentrace malá, tam na obranu nezískáme žádné prostředky. V Zálezlicích to nezískalo podporu, ale pan starosta byl zakousnutý a prosadil to," chválí na dálku vedení obce.
Zoo do staveb investovala stamiliony, na ochranu se zapomnělo
I když se na rozdíl od roku 2002 v pražské zoo podařilo zachránit prakticky všechna zvířata, dolní část zahrady byla opět zaplavená. Pod vodou skončil pavilon velkých kočkovitých šelem, bazény lachtanů nebo stanoviště plameňáků, vše za stovky milionů korun. Zmiňované prostory totiž leží v těsné blízkosti Vltavy, bez protipovodňové ochrany. Ředitel zahrady Miroslav Bobek odhaduje škodu až na 160 milionů.
Vinu vidí na straně magistrátu. "Když se po velké povodni v roce 2002 vymýšlela nová povodňová ochrana Prahy, zoologická zahrada do toho nebyla zapojena," postěžoval si Bobek novinářům. O rozšíření ochrany chce s hlavním městem jednat, protože jde podle něj o nezbytnost. "Je potřeba úplně zásadně přehodnotit, jakým způsobem je, nebo spíše není zoo chráněna," řekl Bobek v ČT.
Cenné dokumenty zůstaly v záplavové zóně
V roce 2002 povodně zničily barokní stavbu Vojenského ústředního archivu na Invalidovně v pražském Karlíně i jeho cenné dokumenty, jedenáct let poté jsou archiválie stále v záplavové zóně. A to i přes to, že to v roce 2005 zakázal zákon. "Museli jsme najít peníze, dlouho trvalo, než jsme se vůbec dohodli, kam archív přesunout. Proto jsme jako největší specializovaný archiv nezískali akreditaci. Lhůta, do kdy tak musíme učinit, skončí v roce 2014 a ten termín úplně hravě stihneme," řekl serveru Lidovky.cz ředitel vojenského historického archivu Julius Baláž.
Dokumenty však podle něj letos ohroženy nebyly. "Na rozdíl od situace před jedenácti lety, kdy jsme dostávali špatné informace o blížící se vodě a měli jsme obrovské množství archiválií v přízemí, nyní žádné archiválie v přízemí nemáme. I kdyby přišla stejná voda, zaplavení by nehrozilo," tvrdí Baláž.
Archiv se bude stěhovat do pražské Ruzyně. "Na podzim bude kolaudace a na konci roku se stěhujeme," plánuje Baláž.
Krumlov musí začít odznova
Přinejmenším rozpačití musí být z protipovodňových opatření v Českém Krumlově. Přesto že na jejich vybudování mělo město jedenáct let, červnová povodeň ho zastihla v nedbalkách. Místní sice stačili některé práce dokončit, ty zásadní však voda dost možná zcela znehodnotila.
Krumlovský jez, který je v dlouhodobé rekonstrukci již téměř rok, povodeň zřejmě zcela zničila. Až voda opadne, dělníci budou muset začít od začátku. Povodeň zasáhla také novou stezku v podzámčí v hodnotě několika milionů korun. Ani ona zřejmě nebude bez následků.