20. března 2014 14:00, aktualizováno  14:30 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Zlověstná ruská rétorika ohrožuje
východ Ukrajiny, míní rusista

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 63Diskuse
Demonstrace v Doněcku, která si vyžádala jednu oběť. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Demonstrace v Doněcku, která si vyžádala jednu oběť. | foto: Reuters
Rusko si pojistilo Krym, který Vladimir Putin prohlásil za "nedílnou součást Ruska". Jak ale zareaguje na podobně výbušnou situaci na východě Ukrajiny, jehož městy kráčí proruští radikálové a kde sílí volání po referendu? Podle rusisty Marka Příhody není vojenská intervence na pořadu dne. Aspoň zatím. "Cílem Ruska je nyní spíše udržovat nestabilitu, která v regionu panuje, a podlamovat pozice kyjevské vlády," soudí v rozhovoru pro Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Pozornost světa se v posledních dnech upírá na Krym, požadavek referenda však rezonuje také východní Ukrajinou. Doněck či Charkov jsou dějištěm protestů a násilných střetů s oběťmi na životech a stále častěji zaznívají hlasy, jež odmítají kyjevskou vládu a volají po příklonu k Rusku (více čtěte ZDE). Jak velký podíl tamní populace představují?
Nemá smysl popírat, že v této části Ukrajiny je nemalá skupina lidí, kteří tíhnou k Moskvě a od doby rozpadu Sovětského svazu touží po návratu do Ruska. Jejich podíl skutečně není zanedbatelný, rozhodně však není většinový. Podle nedávného průzkumu veřejného mínění si sjednocení s Ruskem přála pouhá čtvrtina obyvatel. Zmíněný průzkum se, pravda, konal ještě před dramatickými událostmi v Kyjevě.

Východní Ukrajina a její význam

  • „Oblast, pro niž se vžilo označení východní, případně jihovýchodní Ukrajina, není vymezena přesnými hranicemi. Jedná se o pás oblastí jak na samém východě země (tedy především Charkovská, Doněcká, Luhanská a Záporožská oblast), tak na jihu (Chersonská, Oděská oblast...). Pojem východní Ukrajina není přesně definován a zahrnuje v sobě historicky odlišné oblasti."
  • "Ve všech oblastech tvoří nadpoloviční většinu obyvatelstva etničtí Ukrajinci, přičemž jejich podíl se různí region od regionu. Například v Doněcké či Luhanské oblasti je jich jen něco málo přes 50 procent, zatímco jinde je jejich zastoupení výrazně vyšší. Etnický charakter východní Ukrajiny je tedy smíšený, žijí tu jak Ukrajinci, tak Rusové."
  • "Východní Ukrajina je průmyslovou základnou země. Od 19. století je spojena s industriálním rozvojem, především těžkého průmyslu, do něhož směřovaly velké investice."
  • "Zatímco pás jižních oblastí byl kolonizován a připojen prostřednictvím ruské imperiální politiky na konci 18. století, kolonizace východu má delší kořeny. Průmyslový rozvoj spojený s ruskou kolonizací území zásadně proměnil etnickou a jazykovou mapu oblasti,“ říká Marek Příhoda.

Lidovky.cz: Po nich, předpokládám, proruské sentimenty posílily?
Svržení Janukovyčova režimu se východní Ukrajiny citelně dotklo. Většina tamních lidí vnímá dění v Kyjevě velmi negativně, a to bez ohledu na to, zda jsou orientovaní prorusky či proukrajinsky. Ať už si o vládě Janukovyčovy Strany regionů myslíme cokoli, reprezentovala vůli velké části východoukrajinské populace, což mimo jiné prokázaly poslední parlamentní – a koneckonců i prezidentské – volby. V některých okrscích dalo svůj hlas Janukovyčově straně přes 90 procent východoukrajinských voličů. Způsob, jímž byla vyměněna moc v Kyjevě, chápou jako státní převrat, který je ohrožuje.

Lidovky.cz: A tamní oligarchové?
Pro ty představuje východ Ukrajiny nezbytnou ekonomickou základnu. Role oligarchů není zcela jednoznačná, netvoří totiž jednotnou skupinu s jasně definovaným postojem, najdeme mezi nimi i otevřené podporovatele opozice. Obecně však lze říci, že významní oligarchové, v čele s nejbohatším mužem Ukrajiny Rinatem Achmetovem, od počátku ukrajinské krize zachovávali zdrženlivý postoj a vyzývali spíš k usmíření, než k radikálnímu zásahu proti demonstrantům. Jejich ekonomické zájmy vyžadují stabilní stát, nikoli státní rozvrat, a ze stejných důvodů nikterak netouží ani po připojení k Rusku. Po výměně vlády nastala svým způsobem paradoxní situace: zatímco Majdan proti oligarchům protestoval, vláda, kterou pomohl nastolit, využívá tyto osobnosti k tomu, aby se východ Ukrajiny pokusila stabilizovat. Připomeňme, že jedním z jejích prvních kroků bylo jmenování Ihora Kolomojského do pozice gubernátora Dněpropetrovské oblasti, s níž je svým podnikáním pevně spojen. Na základě stejného principu stanul v čele Doněcké oblasti další významný podnikatel Serhij Taruta. Vše nasvědčuje tomu, že vliv oligarchů na ukrajinskou politiku nebude klesat, spíše naopak.

Lidovky.cz: Neklidný východ – pro Kyjev bezesporu obrovský problém. Je ale reálná obava, že východ Ukrajiny zopakuje krymský scénář?
Domnívám se, že na jasnou prognózu si nyní netroufne nikdo. Stojíme před situací, v níž figuruje řada proměnných, a můžeme pouze nastínit možné směry, kterými se budoucí dění bude ubírat. Případné opakování krymského scénáře záleží do značné míry na tom, jak efektivně podpoří Evropská unie stávající kyjevskou vládu, ať už finančními prostředky a jinými ekonomickými výhodami, nebo například zrušením vízové povinnosti či asociační dohodou. Druhou zásadní otázkou je, do jaké míry bude Kyjev schopen upevnit svou autoritu, tedy především stabilizovat bezpečnostní složky a obnovit pořádek v těch východních regionech.

Lidovky.cz: Zmiňujete obnovování pořádku. Podobnými slovy – a mantrou o ochraně ruských občanů na Ukrajině – zaštítila Moskva intervenci na Krymu. Množí se zprávy o tom, že něco podobného chystá i na východě Ukrajiny. Máme jim věřit?
Současná rétorika ruské politické reprezentace pracuje s několika pozoruhodnými frázemi, které jsou značně problematické a pro Ukrajinu představují jasné nebezpečí. Zaprvé „znovusjednocení původně ruských území“. Toto slovní spojení známe velmi dobře z minulosti – vágní pojem, ve skutečnosti však jasný odkaz na politiku obnovování ruského impéria v oblasti. Druhý zlověstný termín je ona „ochrana ruskojazyčného obyvatelstva“. Jenže toto obyvatelstvo, to zdaleka nejsou jen Rusové. Ruština je mateřštinou nezanedbatelné části Ukrajinců, kteří se, přestože hovoří rusky, cítí být Ukrajinci a hlásí se k ukrajinské národnosti, z hlediska jejich identity to nepředstavuje problém. Tato „ochrana“ tedy v praxi znamená, že Rusko si, kromě jiných velmi nebezpečných souvislostí spojených s postsovětským prostorem, nárokuje právo „chránit“ rovněž Ukrajince. Znamená to, že hranice ruských zájmů se posouvá od východních oblastí směrem do centrální Ukrajiny.

Svorně pod Leninem. Proruská demonstrace ve východoukrajinském Charkově.

Víkendové střety mezi proruskými demonstranty a stoupenci Kyjeva ve východoukrajinském Charkově.

Lidovky.cz: Hrozí tedy, že Moskva po Krymu rozmístí vojska i na východě?
Navzdory tomu, co jsem říkal, si to nemyslím. Cílem Ruska je nyní spíše udržovat nestabilitu, která v regionu panuje, a podlamovat pozice kyjevské vlády. Bezpochyby má připravených několik scénářů pro různé možnosti dalšího vývoje a věřím, že vojenský scénář může být mezi nimi, ale hrozbu vojenské intervence na východě Ukrajiny zatím nevidím, přesněji řečeno – nikoli v nejbližší době. Rusko chce slabou ukrajinskou vládu a posilovat svůj vliv v oblasti. Nemusím asi dodávat, že tato politika Moskvy se bohužel netýká zdaleka jen Ukrajiny, ale i dalších zemí jako pobaltské republiky, Bělorusko...

VÍCE ZDE:

Lidovky.cz: To, co se stalo na Krymu, tedy na východě Ukrajiny zatím vylučujete?
Podle mého názoru byl ten krymský scénář možný jen na Krymu. Krymský poloostrov byl součástí Ukrajiny teprve od roku 1954, do té doby byla jeho vazba na Ukrajinu nulová. Oproti tomu na východě Ukrajiny je podobná masivní podpora vstupu ruské armády a separátního referenda dost obtížně představitelná. Obával bych se spíš ruského požadavku na federalizaci Ukrajiny. V navrhovaných podmínkách by spíše než federace vznikla konfederace, tedy spojení vyšších celků přesahujících jednotlivé oblasti a města, jež by měly právo nejen rozhodovat o svém osudu, ale například také právo na samostatnou zahraniční politiku. V budoucnu by tak mohly samy rozhodnout o svém postavení – ať už v rámci Ukrajiny, nebo bez ní. Je ovšem otázka, pokud by to hlasování nebylo realizováno ve stylu Krymu, ale za normálních okolností, zda by dopadlo ve prospěch Ruska. Osobně o tom upřímně pochybuji.

Marek Příhoda

Marek Příhoda absolvoval studia historie, politologie, rusistiky a kroatistiky. Působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, od roku 2011 vede tamní Ústav východoevropských studií.

  • 63Diskuse
Magdalena Slezáková

Autor

Magdalena Slezákovámagdalena.slezakova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz